Tak nám končí ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Necítil prý podporu vedení strany a nesoustředil prý se na PR. A co takhle pan premiér Fiala, co cítil nebo slyšel od něho? Ten mu nic nesignalizoval? Zřejmě ne a co prezident Pavel, tak agilní? Vždyť ministr Nekula byl jediný z celé EU, který nezakázal dovoz obilí a dalších potravinářských výrobků z válčící Ukrajiny. Z té Ukrajiny, která měla problémy s uživením dávno před válkou. Už před patnácti roky, kdy jsem v roli prezidenta AK ČR a současně viceprezidenta COPA jezdil na Ukrajinu a měl možnost s představiteli ukrajinských agrárních organizací včetně akademické obce hovořit, tak jsem si udělal obrázek sám. Je výrazně odlišný od toho, jakým nás krmí naši politici a provládní média. Už tehdy 5 milionů Ukrajinců živilo své rodiny tak, že pracovali v zahraničí a vydělané peníze posílali domů rodinám, zatímco jejich úrodná černozem zarůstala křovím.

Půda se znovu obdělává, ale nikoliv ukrajinskými farmáři

To už je ale minulost a dnes je situace jiná. Půda se znovu obdělává, ale nikoliv ukrajinskými farmáři, jak předkládají, respektive dezinformují, naše ctihodná média, ale velmi často zahraničními kapitálovými skupinami. A ty už vědí jak na to, ty umí. Musí vyrobit a prodat. No a pak tu jsou signalisti, generálové, poslušní ministři v čele s končícím Nekulou, uznalý potlesk z Bruselu i zpoza oceánu.
Což o to, nic nového. Kdo se alespoň trochu seznámí s našimi dějinami, ten ví, že jsme vždy ve zlomových dobách sklonili svou šíji, vyvěsili vlajky a přepisovali dějiny. A ten, kdo se odvážil postavit proti, ten na to doplatil. Dnes ještě navíc děkujeme a uvolňujeme svůj prostor, svoji zemi, svoji půdu. Možná že se chystají další metály. Ne je dát, ale přijmout, vždyť místo na výložkách anebo na dámském kostýmu se vždycky najde.