Na pražském setkání odborníků k válce a zdravotnímu stavu obyvatelstva, za účasti více než stovky zájemců, pohovořil nejen o potravinové soběstačnosti...

Zdravé potraviny jsou také lékem

„Produkce potravin úzce souvisí s tím, jak bude naše obyvatelstvo zabezpečeno tím nejzákladnějším. Pokud potraviny nebudou či budou nekvalitní, zdravotníci budou mít podstatně více práce a těžko se jejich práci bude dařit,“ konstatoval Jandejsek na úvod svého vystoupení.

„Je neuvěřitelné, co se děje ve sdělovacích prostředcích. Vystoupí třeba pan ministr zemědělství a říká, že jsme v potravinách soběstační, že se není čeho bát a že za pár týdnů nastane zase pokles cen potravin. To bychom neměli trpět, protože jde o obrovskou mystifikaci skutečnosti,“ podělil se se svou zkušeností bývalý šéf Agrární komory.

Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.

Jak varování padla k ledu

„Jak je to ve skutečnosti? Už 20. února, než jsme se dozvěděli o válce na Ukrajině, jsem už tehdy naznačil, co se děje, že vstupy do zemědělské produkce a potravinářského zpracování přinášejí obrovský nárůst cen potravin. Jak by také nemohl být růst ceny potravin, když zaznamenáváme obrovský růst cen energií.“ Zemědělství je podle Jandejska s energiemi velice spojeno. „Jak může být levná cena potravin, když ceny obalů stouply o osmdesát procent, ceny hnojiv se zvedly třikrát až čtyřikrát. A cena obilí se zvýšila více než dvakrát. Z toho vyplývá, že potraviny budou dražší více než o sto procent. Kdo chodíte nakupovat, jistě srovnáváte ceny z prosince loňského nebo ledna letošního roku. Nárůst cen potravin je zhruba o 80 procent.“

„Tady se říká, že to tak není, ale porovnává se to se zcela jiným obdobím. Tady se lže a lže. Jasně by se mělo dát najevo, že tento nekompetentní člověk,“ uvedl Jandejsek k osobě ministra zemědělství, „nesmí mást obyvatelstvo. To je ten člověk, který likviduje to, co my potřebujeme. A to je pravda. Místo toho, aby nám řekl, jak se máme zachovat, jaké kroky dělat, tak nám lže. Není přece možné vypravovat o tom, že klesají burzy. Já vám vysvětlím, proč nyní klesla burza v cenách obilovin: Teď se přece sklízí a je řada těch, kteří nemají kam uskladnit obilí. Obchodníci samozřejmě nabízejí nižší ceny a tato nabídka se dostává na burzy, a tím pádem to vypadá, že ceny klesají.“

Vládní růžové brýle mámení

Celý jih Afriky, Evropy a sever Afriky je letos podle Jandejska zasažen obrovským suchem. „Že bude přebytek potravin? To tedy určitě nebude! Když vezmeme celosvětovou bilanci, letošní úroda bude o něco nižší.“

„Co se týká naší republiky. Máme velký problém, že máme velice nízkou soběstačnost. V průměru představuje tak 50 až 55 procent. Žádných 60 až 70 procent, čímž nás krmí sdělovací prostředky. My jsme soběstační ve vepřovém mase zhruba okolo 30 až 35 procent, ale všude se uvádí, že je to padesát procent. Jsme soběstační v drůbežím mase a vajíčkách zhruba mezi 54 až 58 procenty. Máme obrovské problémy se zeleninou. Produkujeme zhruba 25 procent vlastní potřeby a v ovoci je to kolem 33 procent – v jablkách je to asi tak 40 procent, ale u těch ostatních je to méně,“ konstatoval dále agrárník.

Obilí je zatím dost

„Že obilí máme dostatek, a tím vše vytrhneme, tak situace je úplně jiná. Stát nepracuje v této oblasti. Kdyby pracoval, vykoupil by objem, který potřebujeme pro výživu národa a zvířat, jež máme. Přece je nejmenší problém, aby stát od jednotlivých podniků vykoupil obilí za fixovanou cenu a pak nemusíme mít obavy o cenovém růstu, mohli bychom toto zmrazit a mít šanci, že se ceny potravin nebudou zvyšovat. My ale neděláme nic, nechali tady to být – staré obilí se nejvíce vyváželo v lednu, únoru a březnu, ceny vystoupaly až na 10 000 korun za tunu. A nyní jsme to nechali zase volně, místo aby se zastavil vývoz toho, co potřebujeme. A to ostatní ať si každý prodá, jak potřebuje. Stát přece podporuje zemědělství, dává dotace, takže nemůže být problém, aby stát zasáhl a vykoupil 40 až 50 procent obilí a zafixoval cenu,“ pokračoval dále ing. Jandejsek.