Jméno bývalého příslušníka Útvaru rychlého nasazení socialistického Sboru národní bezpečnosti Pavla Šrytra se nejčastěji objevuje ve spojistosti se známým kmotrem českého podsvětí Františkem Mrázkem. Před angažmá u Mrázka Šrytr působil po odchodu od policie u světského kápa Antonína Běly. Ten byl v dubnu 1996 zavražděn samopalem, možná dvěma, to dodnes nebylo objasněno, ve svém domě v Úvalech u Prahy. Mimochodem o deset let později byl zastřelen i Mrázek. Pachatel Mrázkovy popravy, respektive její možný objednavatel, stejně jako u Běly, nebyl dosud dopaden.

Ale zpátky k Pavlu Šrytrovi. Detektivové z týmu Tempus při Policejním prezídiu Šrytra spolu s bývalým kolegou z policie Jánem Kacem před dvěma lety zatkli a obvinili ze zastřelení Antonína Běly v Úvalech u Prahy. Stalo se tak těsně před promlčením případu a soud oba podezřelé poslal do vazby. Tým Tempus se specializuje právě na léta nevyřešené případy, takzvané pomníčky, u kterých hrozí, že budou v dohledné době promlčeny.

Dokument k dispozici ZDE

Po více než dvou letech po zatčení Šrytra a Kaca vyšly najevo hodně nestandardní kroky policistů v průběhu vyšetřování. Šrytr na ně podal trestní oznámení už ve vazbě, ale jeho podnět nejspíš zapadl kvůli tomu, že nebyl dostatečně vyargumentován. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) totiž podle dostupných informací případ na sklonku roku odložila.
Situace se diametrálně změnila poté, co soud Šrytra i Kaca vloni na podzim osvobodil, propustil z vazby, a především vydal písemné odůvodnění rozsudku. V něm soud mimo jiné sám zkonstatoval, že se vyšetřující policisté dopustili nezákonného jednání. Šrytr na to konto podal trestní oznámení na vyšetřující policisty, v němž konstatuje, že se detektivové z týmu Tempus dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele.

„Důvodně se domnívám, že trestného činu se dopustili příslušníci speciálního pracovního týmu Tempus Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, tj. jeden nebo více potencionálních spolupachatelů. Uvedeného trestného činu se pachatel nebo spolupachatelé měli dopustit zejména tím, že vyvíjeli nátlak na Karla Kučeru, aby proti mně v pozici svědka nepravdivě vypovídal v případu poškozeného Antonína Běly. Dále bylo prokazatelně manipulováno s unesením o zahájení trestního stíhání v této věci, které mi bylo doručeno pod shodným číslem jednacím ve dvou různých vyhotoveních,“ tvrdí Šrytr.

Co konkrétně tím má Šrytr na mysli? Šrytra zatkla zásahová jednotka 15. března 2016. Mimo jeho jména a Jána Kaca, v něm figurovalo ještě jedno jméno – Karla Kučery. „Uvedl, že byl zadržen za použití násilí, kdy s ním příslušníci policie ‚vytřeli podlahu‘ a po celou dobu zadržení a převozu z Prahy do Liberce mu opakovali, že si má rozmyslet, co řekne. Výslovně prohlásil: ‚Bál jsem se, že půjdu do vazby, protože živím rodinu, a tato skutečnost ovlivnila moji výpověď proti Šrytrovi‘,“ stojí v trestním oznámení.
Den po zatčení, 16. března, obdržel Šrytr usnesení o zahájení trestního stíhání, kde figuroval jako podezřelý s Jánem Kacem a Karlem Kučerou. Ten měl policistům mimo jiné říci, že se mu Šrytr svěřil, že pachatelem vraždy Antonína Běly je Šrytr.

Šrytrova advokátka ex-offo Erika Dvořáková následně odjela do Liberce za zatčeným klientem. Detektivové jí ale neumožnili standardní poradu s klientem, ale musela na výslech svědka. Oním svědkem byl překvapivě Karel Kučera, kterého protokol o zahájení stíhání z vraždy Běly uváděl jako podezřelého. Přestože jej policisté vyslýchali jako svědka, byl po dobu výslechu zároveň zadržený. „Následoval výslech svědka, který vypovídal, nevěděla jsem přesně k čemu. Z výslechu vyplynulo, že svědek má usvědčovat mého klienta,“ popsala Šrytrova obhájkyně Dvořáková. Údaje o čase započetí výslechu jsou přitom v policejním protokolu ručně upraveny, což není úplně standardní krok. „Karel Kučera byl tedy alespoň po určitou část výslechu vyslýchán v režimu zadržení. Byl tedy v té době pocitově i formálně osobou omezenou na osobní svobodě, což je u svědka velmi nestandardní postup,“ popsal děj den po svém zatčení Šrytr.

Když pak policisté odvedli Šrytrovu advokátku do cely za klientem, chtěli po ní, ať jim vydá původní sdělení obvinění, v němž figurovalo ještě jméno nového svědka Kučery. „Když mě vedli do cely, tak tam padlo, že by potřebovali, aby jim Šrytr vydal listinu, bylo to usnesení policie. Když jsem Šrytrovi vše sdělila, tak mi listinu ukazoval, bylo to usnesení o zahájení trestního stíhání, kde byl Pavel Šrytr, Ján Kaco a třetí osoba, o které mi Šrytr sdělil, že byla slyšena jako svědek,“ popsala dále kroky policistů advokátka Dvořáková. Detektivové následně Šrytrovi odebrali původní usnesení o zahájení trestního zahájení a předali nové. Figuroval v něm už jen on a Ján Kaco, bez Karla Kučery.

Soud vloni na podzim tento postup policistů označil za podezřelý. „Je nutno zdůraznit, že takovýto postup je nejen nestandardní, ale nezákonný. Manipulace s usnesením o zahájení trestního stíhání jednoznačně svědčí o snaze policie přimět svědka Karla Kučeru k určitému typu výpovědi,“ upozornil senát Krajského soudu v Praze vedený předsedou Ivo Zelinkou, který Šrytra i Kaca zprostil obžaloby.

„Nezákonná manipulace s textem usnesení o zahájení trestního stíhání, ze kterého jeho jméno (Kučerovo – pozn. red.) zmizelo, bylo zjevným obchodem s vyšetřovateli týmu Tempus za to, že Karel Kučera ve svém výslechu vypovídal vůči mně nepravdivě,“ napsal Pavel Šrytr v trestním oznámení na policisty z týmu Tempus. A podotkl: „Soud konstatoval, že postupem policie byl porušen zákon, a že policie měnila pozici Karla Kučery (z podezřelého na svědka) bezdůvodně, tedy aniž by se změnila důkazní situace. Takovou výpověď nelze považovat za relevantní, spolehlivý a pochybnosti nevzbuzující důkaz. Příslušníci týmu Tempus tak svým postupem výpověď Karla Kučery, ať již v jakémkoliv postavení, jako důkaz zcela znehodnotili,“ upozornil Šrytr.
S médii Šrytr v poslední době příliš nekomunikuje. Na serveru Info.cz s ním vyšel před nedávnem rozhovor. Podle něj by si měla GIBS před započetím vyšetřování možné trestné činnosti policistů přečíst rozsudek, který mu soud poslal v lednu. „V něm se jasně dočtete, jaké nezákonnosti se tam děly. Oni tímhle postupem, vydíráním, Kučeru donutili lhát a poslat do vazby dva lidi za nic. Vyjma zneužití pravomoci veřejného činitele tam je jasné padělání obvinění. Jak jsem se dozvěděl, vyšetřování GIBSu bylo odloženo kvůli nahrávce jednoho z detektivů, který si prý zaznamenal rozhovor se svědkyní. Bůhví, jestli nějaká nahrávka existuje,“ řekl v rozhovoru bývalý bodyguard Františka Mrázka. Policie podle Šrytra měla dvacet let, aby vraždu Antonína Běly vyšetřila. „Od počátku jsem byl hlavní podezřelý,“ tvrdí dále Šrytr. Podle něj policisté nutili svědky proti němu lhát. „Když mě soud pustil z vazby, objevily se informace, že jsem byl osvobozen kvůli nedostatku důkazů. Jakýpak nedostatek důkazů? Důkazy byly falšovány, policie svědky generovala výhradně z prostředí narkomanů, několikrát trestaných recidivistů a lidí, kteří se léčí na psychiatrii,“ uvedl tak Šrytr. Proti osvobozujícímu rozsudku se nikdo neodvolal. Šrytr teď podle všeho uplatní nárok na odškodnění za nezákonné vazební stíhání. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz to není první oznámení, které se kvůli svému zatčení kvůli vraždě kápa podsvětí Antonína Běly Pavel Šrytr chystá podat.