Velké dilema čeká v nejbližších hodinách orgány Českých drah, které mají rozhodnout o převodu nádražních budov na Správu železniční dopravní cesty. Tuto transakci prosazuje vedení Ministerstva dopravy a odvolává se přitom na to, že ji schválil stávající kabinet. Ten se ale nijak nezabýval termíny a finančními parametry. „Ano, vláda se záměrem převodu vyslovila do určité míry souhlas. Když říkám do určité míry, tak připomínám, že ministři KDU-ČSL se zdrželi hlasování,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kasal.

Významný člen vyjednávacího týmu KDU-ČSL při vytváření nynější koalice však dodává, že to nebylo proto, že by měli problém s převodem jako takovým. „Ale s tím, že situace kolem převodu není úplně vyjasněná. Jak co se týká metody odhadu, tak co se týká skutečnosti, že České dráhy, které to prodávají, ale ne proto, že musí, protože evropská směrnice už to nenařizuje, by to měly prodat tak, aby získaly nějaké prostředky na snížení svého mimořádně vysokého dluhu,“ vysvětluje Jan Kasal.

Evropské směrnice už převod nádraží nevyžadují

Do rozhodování členů představenstva Českých drah totiž významně zasáhla nejnovější vnitropodniková právní analýza, o které informoval deník E15. Ta vrcholové manažery varuje před celkem třinácti riziky, které transakce pro dopravce představuje. „Rizika zvažované transakce jsou tak vysoká, že reálně hrozí poškození postavení Českých drah jako národního dopravce na trhu veřejné osobní dopravy,“ píše se ve zprávě.

„Je třeba také reflektovat skutečnost, že se v průběhu toho jednání, které trvá už léta, změnila legislativa Evropské unie a že evropské směrnice, které se dříve vyslovovaly naprosto jednoznačně v tom smyslu, že je třeba, aby nádraží byla oddělena od národního dopravce, tak dnes už tak striktně nehovoří,“ poukazuje Jan Kasal, člen dozorčí rady ČD Cargo, na fakt, že převod nemovitostí už nevyplývá z žádného právního předpisu. „Je možné si představit, že by při Českých drahách byla zřízena divize, která by naprosto průzračně s tímto majetkem hospodařila. A to tak, že by tržní ceny za pronájmy těch nádraží a takzvané ošlapné účtovala jak Českým drahám, tak dalším dopravcům, Jančurovi a Novotnému,“ doplňuje.

Je třeba upravit legislativu ve smyslu 4. železničního balíčku EU

V tuto chvíli tedy není žádný důvod spěchat s převodem nádraží, za která by České dráhy měly nově dostat 3,24 miliardy korun, ačkoliv ještě před několika lety počítaly s osmi miliardami. „Nejprve se musí upravit legislativa ve smyslu 4. železničního balíčku Evropské unie, aby bylo zřejmé, co je tzv. ´Zařízení dráhy´, co je a co není ´součástí železniční infrastruktury´. Tento 4. balíček také určí tzv. ´staniční poplatek´ a mnohé další,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Daniel Kurucz.

Podle bývalého generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah bude teprve pak jasné, co se má – nebo musí – prodat a za kolik. „Pokud se určí, že výpravní budovy, respektive budovy železničních stanic, jsou součástí infrastruktury, a zároveň stát potvrdí změny, že chce oddělit definitivně infrastrukturu od dopravce, tak pak je správně prodat tyto na Správu železniční dopravní cesty za tržní hodnotu,“ uznává Daniel Kurucz.

Nynější cena za prodej nádraží je neakceptovatelná

„Za tuhle cenu, která teď je, tak je to určitě neakceptovatelné. Měla by k tomu být širší diskuse, protože ve své podstatě by nádražní budovy měly sloužit cestující veřejnosti, ale samozřejmě i pro řízení dopravního provozu. Dnes se setkáváme v mnoha případech s tím, že cestující veřejnost je nespokojena s přístupem do těchto budov a hlavně s poskytováním služeb, myslím tím sociální zařízení. A tady u toho by určitě stálo za úvahu diskutovat šířeji i s místními samosprávami, jak tohle nastavit, jestli by to tam třeba nemohlo fungovat jako nějaké společné zařízení těch tří subjektů a vylepšit podmínky pro cestující veřejnost,“ říká pro ParlamentníListy.cz vysokoškolský profesor a dopravní expert Václav Cempírek.