Opět se objevila zpráva, že z Ruska mělo dorazit na bojující Donbas několik set, konkrétně 1200 bojovníků. Zároveň proběhla informace o konvoji ruských obrněnců, který měl být zničen na území Ukrajiny. Plus zde máme „kauzu“ tragické střelby na konvoj uprchlíků. Kterým z těchto zpráv lze věřit? A jak popsat po týdnu stav bojiště na východě Ukrajiny, kde separatisté tvrdí, že se jim podařilo opět souvisle propojit jimi ovládané území a z Kyjeva přicházejí signály, že hlavním cílem bude odříznout povstalce od hranic s Ruskem? Mění se něco na (ne)možnosti ukrajinské armády rozdrtit povstalce? Co říci na to, že Ukrajina nabízela oboustranné příměří, ale separatisté odmítli?

Přijde mi divné, že by se přes hranici, kterou monitoruje OBSE a OSN, dostalo nepozorovaně tolik lidí. Když k tomu přidám tvrzení některých ukrajinských politiků, že denně přes hranici proniká až tisíc „ruských žoldáků“, pak mám dojem, že Ukrajina musí být dost přelidněná…

Nesouhlasíte s článkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga,  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.) či Džamily Stehlíkové.

Vámi zmíněná zpráva britského The Guardian o průniku kolony ruských obrněných vozidel na ukrajinské území byla ale zajímavá přinejmenším ze dvou hledisek. Tím prvním je skutečnost, že sám autor informace ve druhé polovině textu připouští, že „přejezd hranice“ se podle všeho odehrál asi 30 kilometrů před ukrajinskou hranicí, a tím druhým podivným průvodním jevem je fakt, že ještě před měsícem anonymní záběry na YouTube stačily k vyhlašování protiruských sankcí, nyní ale po zprávě renomovaného The Guardianu žádné hrozby ani ultimáta nepřicházejí. Jinými slovy, něco se změnilo. Nemá cenu spekulovat, co se stalo. Počkejme si.

Nicméně, ohledně důvěryhodnosti zpráv z bojiště si nejsem vůbec jistá. Stačí den sledovat ukrajinské tiskové agentury a zjistíte, že se realita z černé na bílou a zase zpátky mění několikrát během pár hodin, přičemž různé a často vzájemně se vylučující verze událostí hlásí sám Kyjev, vše pak obvykle popřou nebo dovysvětlí bojovníci různých „dobrovolnických“ oddílů a ve finále pak ještě vše popřou nebo dovysvětlí rebelové, potažmo rovnou Moskva. Čemu tedy věřit? Máme svobodu, každý si může vybrat podle svého gusta, ale osobně bych každý den detailní situaci na bojišti nesledovala -- realita bude beztak nejspíš jiná.