„Není náhoda, že normální učitelé z masa a kostí, ředitelé, kteří ještě nerezignovali a snaží se udržet svou školu jako maják vzdělanosti – znejistěli, že přestává záležet na tom, co studenti a žáci umějí, ale daleko více záleží na projektech a komunitních cvičeních,“ uvedl na začátek diskuse s veřejností v Havířově Václav Klaus ml. Zdůraznil, že školy jsou o lidech a prioritou posledních vlád bohužel nejsou kantoři a ředitelé.

Popsal různé toky peněz a důvody, proč peníze nekončí v peněženkách učitelů, a upozornil na zbytečnou byrokracii, kterou musí strpět. „Četl někdo z vás nějaký rámcový vzdělávací program více než na stranu dvě?“ položil otázku publiku. „Nikdy jsem to nečetl. To snad není ani česky,“ poznamenal Klaus s tím, že úspěch jeho školy byl i v tom, že dotyčný materiál měli „jen v trezoru.“

Věnoval se také ideologiím. „Ve školách se má učit, ale hustit do dětí něco jako, jestli tahle půlka sálu zásadně nesouhlasí s druhou půlkou sálu, je špatně,“ podotkl Klaus. „Zažívali jsme to, měli jsme nějaký marxismus-leninismus, pak byl chvíli klid a teď je to tu znovu. Do škol míří ideologičtí komisaři – multikulturní, evropští, ekologičtí, kteří mají za úkol dohlížet na to, že se nějaká látka v dějepisu a dalších předmětech zohlední a správně dětem podá,“ popisoval situaci.

Odmítnete jet na festival a už vyskákají aktivistické úderky

Zmínil i to, že dřív byla část kantorů, kteří se od ideologických věcí distancovali a na další si bylo potřeba dávat pozor. Dnes podle něj situace příliš odlišná není. „Spousta kantorů se snaží učit pořádně, od ideologických věcí dávají ruce pryč, ale aby aktivně začali protestovat, to už si skoro také nemohou dovolit z existenčních důvodů. A ředitelé tuplem. Copak může ředitel odmítnout, že nepojedete na festival Jeden svět nebo na nějaké akce Člověka v tísni? Vyskákají na vás aktivistické úderky a noviny a už vás ženou,“ konstatoval.

Podle Klause má být ve školství priorita to, jak se dětí učí, jaký mají prospěch a jak se chovají. „To teď nemáme a ideologií je víc a víc a víc. Česká školní inspekce vydala zprávu, že třicet procent škol už jmenovalo toho školního koordinátora Evropské unie, sedmdesát procent ještě ne. Těch 70 procent ředitelů, slušných, samozřejmě čeká, zda to stát bude nějakým tlakem a sankcemi vyžadovat. Zatím na to kašle. Až je začnou seshora honit, tak ho tedy jmenují stylem: Janičko, budeš multikulturní koordinátor. Ne, nebudu, už mám knihovnu... Prosím tě...“

Zmínil i to, že si dokáže představit případy, kdy si ideologicky agilní lidé mohou dopřát dopisování například s krajským úřadem způsobem: „Pan ředitel zcela nechápe význam globálně-rozvojových témat jako závazné části rámcového vzdělávacího programu a dokonce žákům nedovolil běhat v kožešině na Den země a domnívám se, že takový člověk...“

Podotkl, že „oběti“ už nějaké jsou. „Za chvíli se začne říkat – ve škole to neříkej!“ poznamenal.

Podstata studia rekreologie: Když je hezky, jeďte na kolo

Hovořil také o raketovém růstu množství lidí, kteří absolvují vysokou školu. Kdo za to může? My. „Všichni ženeme děti výš a výš, je pro nás nemyslitelné je do toho formálního vzděláni nedokopat. Proč to děláme? Protože je máme rádi a chováme se racionálně. Vidíme, že na každé i horší místo vyžadují vysokou školu,“ uvedl Klaus.

Poukázal na to, že lidé jsou chytří vcelku stejně a proto si řada studentů vybírá lehčí školu. „Studují obory jako rekreologie. Vědní podstata oboru je, že když je hic jako dnes, je dobré jet na kole třeba do Beskyd, a kdyby chumelilo, jít na běžky. Pak dostanete diplom,“ ilustroval na příkladu Klaus s tím, že existují i horší obory. „Zatímco my tady sedíme, stovky nebo tisíce lidí v daleko hezčím sále s daleko lepší obrazovkou studují pavědy s panem profesorem,“ dodal s tím, že je to nejen drahé, ale ve finále to přináší chudobu.

Školství světové úrovně? Ano, na prvním stupni

Otázky z publika směrovaly nejdřív na způsob výuky na vysokých školách. „Doba vzdělávání se prodlužuje. Jak na středoškolské, tak na vysokoškolské úrovni,“ konstatoval Klaus a položil otázku: Není to škoda? Nemá smysl to trošku zkrátit? „Na spoustu oborů by stačilo studovat dva roky, ale natahuje se to. Nám to třeba nevadí, třeba je společnost bohatá, od rodičů žádný tlak není,“ poznamenal. „Tlačili nás: Mazej do práce, ať doneseš nějakou korunu domů nebo ať se můžeš oženit. Teď tohle skoro nikdo z nás neudělá. Ať si vaše dítě vymyslí co největší ptákovinu, vytáhnete peněženku, kolik chceš do Brna? Tři tisíce na měsíc, čtyři...“

Pak také poznamenal: „Naše školství na prvním stupni ještě má světovou úroveň.“ Klaus zhodnotil, že máme krásné školy, učebnice v pořádku, zkušené učitele, dosahujeme skvělých výsledků. „V devítce už to takhle skvělé není, už chybí pro devátou třídu cíl. Nejlepší děti jsou vyzobané na víceletá gymnázia. Tam už světová špička nejsme.“ Část středních škol už je tragédie. A ještě horší situace je na vysokých školách – vysvětlil, proč více lidí odchází studovat do zahraničí a tam pak zůstávají. „Čelíme obrovské inflaci vysokých škol,“ podotkl.