Mezi těmito starými strukturami je například Igor Stříž, pravá ruka nejvyššího státního žalobce. Právě pod něj spadá mnoho ze současných citlivých kauz. „Pokud se týká JUDr. Igora Stříže, byl v KSČ od 1987 do 1989. V roce 1987 nastoupil jako právní čekatel na vojenskou prokuraturu v Olomouci, kde potom působil jako vyšetřovatel. V roce 1991 nastoupil na vyšší vojenskou prokuraturu Olomouc se sídlem v Přerově jako prokurátor. Od roku 1994 pracoval jako státní zástupce na KSZ Ostrava, pobočka Olomouc,“ potvrdila pro ParlamentníListy.cz rudou minulost tvrdého vojenského prokurátora mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
Další kontroverzní osobou je člověk ministra Jiřího Pospíšila Peter Pješčák z Vrchního státního zastupitelství. A to přesto- nebo možná právě proto, že je v současnosti podezřelý z úniku citlivých informací, za což čelí kárné žalobě. Redakce položila žalobci Pješčákovi otázky týkající se jeho rudé minulosti, ale dotyčný se přes urgence nijak nevyjádřil. Zjistit pravdu je tak pro naše čtenáře a zároveň daňové poplatníky stále marnou snahou, bez ohledu na precedens Ústavního soudu a zákon o svobodném přístupu k informacím.
Jméno Pješčák je přitom v dějinách české justice vůbec zapsáno "krvavým" písmem. Jak třeba upozornil známý protikomunistický odbojář Petr Cibulka, jedním z největších aktivistů totalitního režimu byl přitom generálmajor Ján Pješčak, profesor Univerzity Karlovy, v letech 1974-1975 – tedy v časech nejtvrdší normalizace- rektor Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Mezi roky 1970 až 1982 byl Pješčák náměstkem ministra vnitra ČSSR a v roce 1982 ministrem spravedlnosti SSR. V roce 1985 vydal knihu Socialistická kriminalistika a kariéru zakončil jako generální prokurátor ČSSR. Soudruh Ján Pješčák byl také podezřelý z justiční vraždy na příslušníkovi protikomunistického odboje Aloisi Jeřábkovi a zametení trestního stíhání Vasila Biľaka pro vlastizradu za přípravu okupace Československa v roce 1968.
Rudé máslo na hlavě ovšem nemají jen žalobci. Další desítky soudců s komunistickou knížkou schovanou doma v šuplíku rozhodují i dnes v rámci všech stupňů české justice.
Samo ministerstvo spravedlnosti přitom přiznává, že seznam vypracovaný ministerstvem spravedlnosti na základě rozhodnutí Ústavního soudu- podle kterého informace o členství v KSČ před rokem 1989 nejsou citlivým údajem podle zákona na ochranu osobních údajů a představují podklad pro diskusi občanské společnosti o nezávislosti a nestrannosti soudců a justice jako takové- není úplný. Dají se tak očekávat v budoucnosti, a možná ani ne tak vzdálené, ještě mnohá překvapení.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš