Téma, o které se v českém politickém a mediálním prostředí vášnivě debatovalo zhruba tři čtvrtě roku, minulý týden vygradovalo. Šéf horní komory parlamentu Miloš Vystrčil z ODS totiž naplnil svůj slib a uskutečnil dlouho rozmýšlenou cestu na Tchaj-wan, tedy území, které Čínská lidová republika vnímá jako své bytostné území a většina států nemá v tamním hlavním městě svá velvyslanectví.

Cesta Miloše Vystrčila s delegací (o jejím složení PL exkluzivně informovaly ZDE) probíhala prakticky celý minulý týden. Kromě toho, že na sporné území vyrazil druhý nejvyšší ústavní činitel v zemi, významný signál může být právě i délka cesty. 

Jak nám řeklo několik zdrojů dobře obeznámených s protokolem a diplomatickým plánováním zahraničních cest, není vůbec obvyklé, aby zahraniční cesta vrcholného politika trvala tak dlouho. Dokonce i když byl prezident Miloš Zeman na své historicky první návštěvě Číny v roce 2014, netrval jeho pobyt tak dlouho, přestože zavítal hned do několika obřích měst.

Ale zpět k samotné tchajwanské cestě a jejím dopadům. Ostré reakce z čínské strany netřeba připomínat a nutno podotknout, že jejich tón odsoudili i ti, kteří jinak nesouhlasili se samotnou Vystrčilovou cestou.

Podívejme se však na reálné dopady. Hned poté, co letoun s šéfem Senátu přistál na pražském letišti, udeřil mediální prostor článek o tom, že Číňané vypověděli královéhradecké společnosti Petrof již podepsaný kontrakt za zhruba 5,5 milionu korun na dodávku pianin a klavírů. Důvod? Cesta Miloše Vystrčila.