Češi jsou nebývale rozdělení na dva nesmiřitelné tábory – těch, co chtějí na Hradě po víkendových volbách Miloše Zemana, a těch, co by tam rádi viděli Karla Schwarzenberga (TOP 09). Jde o nový fenomén, který o nás jako o národu něco vypovídá? Na to se ParlamentníListy,cz zeptaly sociologa Jana Kellera a psychiatra Jana Cimického.

SLEDUJEME téma: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA

„Je třeba rozlišovat to nepřátelství táborů podle toho, zda vzniká mezi širokou veřejností, anebo zda za ním stojí blízcí spolupracovníci obou kandidátů. Jde čistě o moji hypotézu, ale pokud se jedná o ty spolupracovníky, pak se dá usuzovat, že ten boj je postavený ryze na rvačce o kost – tedy v přeneseném slova smyslu tu kost znázorňuje touha po získání materiálních a mocenských zájmů. Mezi širší veřejností tomu tak není. O té kosti možná ani netuší. Ty skupiny jsou proti sobě postaveny právě tak, jako třeba příznivci Baníku a pražské Sparty. Vyhrocené emoce, nepřátelství těch, co nosí na klopě placku s Karlem, proti těm, co tam mají vlaječku s Milošem,“ okomentoval současný stav Jan Keller. Podle něj se dá čekat, že již příští úterý budou však tyto neshody zapomenuty, vlaječky i placky zmizí někde v koších či zastrčené v šuplících.

„Samozřejmě se to týká těch obyčejných lidí, kteří své síly nyní zaktivizovali do toho, aby vyhrál ten jejich – řeknu-li to sportovní terminologií – mančaft,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz profesor sociologie Keller.