Jako blesk z čistého nebe zasáhla většinu z 620 přerovských zaměstnanců, kteří pracují v pobočce americké firmy Baxter, zpráva jejího vedení, že se přerušuje s okamžitou platností výrobní provoz. Lidé byli bez předchozích upozornění najednou svoláni do haly jednoho z místních hotelů, kde jim bylo sděleno, že se zastavuje výroba, zaměstnanci zůstanou doma a budou pobírat stoprocentní plat, dokud se nerozhodne, co bude dál. Pokud by firma, jež se zabývá produkcí hadičkových systémů pro zdravotnictví, v Česku opravdu skončila, měli by její pracovníci dostávat odstupné ve výši dvojnásobku až osminásobku měsíčního platu podle odpracovaných let. „O tom, proč firma vlastně končí, se vyrojilo víc dohadů. Zruší noví američtí vlastníci jen výrobu v zemích, kde už nemohou dále snižovat náklady? Odkoupili české pobočky jen proto, aby nás zanedlouho stejně zlikvidovali a zrušili si tak svoji případnou konkurenci do budoucna? Do této verze by zapadal fakt, že se údajně mají zavírat další dceřinné společnosti Baxteru i jinde ve světě. Přestěhuje se výroba do zemí, kde se mohou lidem platit ty nejnižší mzdy? Také se spekuluje o tom, že to avizované červnové jednání je jen jakousi zástěrkou a stejně je už rozhodnuto, že naše přerovská pobočka definitivně skončí. To je špatná zpráva zvláště pro ty, kteří si nabrali půjčky a hypotéky. Opravdu jsme nic nevěděli, naopak v minulosti nás vedení ujišťovalo, že náš obor má velkou perspektivu. Je také nesmyslem tvrzení, co svého času šířili manažeři, že majitel firmy Meopta, v jehož areálu náš závod funguje, chtěl zvednout nájmy za pronajaté nemovitosti tak, že by se to Baxteru už nevyplatilo,“ uvedli pro ParlamentníListy.cz někteří zaměstnanci a odboráři, kteří si nepřáli být jmenováni.

Nicméně zástupci českého vedení firmy si stále stojí za svým původním prohlášením. Přesto jejich informace nyní leccos naznačují. „O tom, jak se situace bude vyvíjet dál, se rozhodne v průběhu měsíce června. Mohu potvrdit, že pracovníci, kteří zůstanou doma, budou zatím dostávat 100 procent mzdy a v případě zániku pobočky se uvažuje o odstupném, a to vyšším než stanoví zákoník práce. Konkrétně dle délky odpracovaných let. K přerušení provozu pak došlo proto, že vysoce konkurenční tržní prostředí se zvyšujícími se celkovými náklady způsobilo, že v přerovském závodě dochází k poklesu objemů výroby. Investice potřebné k zachování produkce i celková ekonomika tohoto závodu jsou tak už finančně neudržitelné,“ konstatoval tiskový mluvčí firmy Baxter Roman Pavlík.

Vysoké pracovní nároky poslaly řadu lidí do invalidního důchodu

Původní firma Gambro, která se dnes přejmenovala po změně vlastníka na Baxter, vznikla v Přerově v areálu známého podniku Meopta v roce 1993 s třiceti zaměstnanci. A sice jako pobočka mateřské švédské korporace. Podniku se řadu let dařilo, měl velké lukrativní zakázky a počet zaměstnanců vzrostl zanedlouho na 500. O práci v něm byl na Přerovsku obrovský zájem, dokonce se na personálním oddělení začaly vytvářet pořadníky se jmény dalších potencionálních zájemců. Firma totiž své lidi na tehdejší poměry velmi dobře platila. Podle slov jednoho ze zakládajících zaměstnanců závodu a později i odborové organizace Jiřího Iže se situace dramaticky změnila až po roce 2006. „Na pozice vyššího a středního managementu firmy se totiž dostali lidé ze zaniklé pobočky Philips z Hranic na Moravě a ti postupně změnili atmosféru ve firmě na neosobní až nepřátelskou. Rozmohla se šikana, mobbing i stalking. Vyrábělo se sice daleko víc, ale kvalita šla výrazně dolů, na což upozorňovali i provozní pracovníci. Těm šikovnějším postupně docházela trpělivost a začali odcházet. Vystřídali je daleko méně zkušení zaměstnanci z agentur a jakost se stále zhoršovala. Kromě toho také naši šéfové zaspali v roce 2012, když postihla hlavního dodavatele materiálu z italského města Medolla přírodní katastrofa. Pět měsíců pobočka stála namísto toho, aby se hledaly náhradní zdroje. Tak jsme ztratili některé naše zákazníky. Později se začalo dělat v nepřetržitém provozu, ve dvanáctihodinových směnách. Nakoupily se výrobní pásy, kterým se začalo říkat Šanghaj. Jejich chod se postupem času, oproti začátku, dvojnásobně zrychlil a přibývalo tak zmetků,“ uvedl Jiří Iž, který ve firmě pracoval 21 let na středních i vyšších technicko-hospodářských postech. Podle jeho dalších slov si stresová atmosféra v závodu i přílišný tlak na zaměstnance vybíral svoji daň. Lidé začali mít v daleko větší míře zdravotní problémy, konkrétně se zády, karpálními tunely na rukou a také potíže psychického rázu. „Pokud někdo dlouhodobě onemocněl, byl záhy propuštěn ‚po dohodě‘. Vedení firmy posílalo nemocné na vyšetření ke svým ‚nasmlouvaným‘ lékařům. Ti, i když dobře věděli, že se jedná o nemoci z povolání, odmítali dávat posuzovaným pacientům korektní lékařské zprávy. A bez nich nemohli být přijati k dalšímu odbornému posouzení svých stavů,“ tvrdil Jiří Iž, který se sám ze stresující atmosféry v přerovském závodě zhroutil a po 21 letech poctivé a tvrdé práce skončil v invalidním důchodu.

Manažeři se nechtěli s odboráři vůbec bavit

I když odbory vznikly v přerovském závodě Gambro (nyní Baxter) už v roce 2004, měli jejich zástupci do poslední chvíle, tedy do poloviny května 2017, s vedením českého provozu dost kontroverzní vztahy. „Za téměř 14 let se nepovedlo odborářům vyjednat s českým managementem kolektivní smlouvu, neuspěli ani zástupci odborů ze svazu KOVO, vedení s nimi moc nekomunikovalo a na některé jejich podněty vůbec nereagovalo. Členové firemní odborové organizace byli dříve zváni jednotlivě k pohovorům, kde jim zástupci českého vedení vymývali mozky, vštěpovali jim dezinformace o tom, že odbory jsou zbytečné, a byli také zastrašováni. Dopadlo to nakonec tak, že zaměstnanci začali ze strachu o svou existenci z odborů vystupovat a jejich počet se snížil z původních 250 na pouhých 17. Předsedové naší místní organizace byli pak systematicky profesně likvidováni,“ překvapivě sdělil někdejší odborář Jiří Iž.

Slova svého bývalého kolegy potvrdil i zástupce odborového svazu KOVO pro Přerovsko a Prostějovsko David Olša, který sám působí v Meoptě Přerov, tedy v téměř stejném areálu, kde nyní funguje pobočka firmy Baxter. „Měli jsme snahu se s vedením firmy rozumně domluvit, to se nám ale nepodařilo. V poslední době, kdy firmu převzali vlastníci z USA, nám jejich zaměstnanci na naše maily už ani neodpovídali, prostě nás ignorovali. Dělali to šikovně, aby se nedostali do střetu se zákonem. V současné době, po zkušenostech s touto firmou, si také myslím jako někteří jejich zaměstnanci, že majitelé ukončí provoz a přesunou ho do míst někde na jih Asie, kde ještě lidé, obrazně řečeno, dělají „za misku rýže“. Nejsem si také jistý, jestli náhodou u nás Američanům neskončily nějaké daňové úlevy,“ dodal odborářský předák David Olša.