„Petr Nečas při své poslední návštěvě loni na podzim například slíbil zřídit koordinátora s pravomocí vůči ministerstvům, se kterým bychom mohli komunikovat. Doposud však žádného nejmenoval,“ stěžuje si Josef Zoser, starosta Jiřetína pod Jedlovou a předsedu Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Připravili proto prostest proti liknavému postoji vlády.

Protestní shromáždění se sejde 19. července ve Šluknově

„Náš protest proti liknavosti české vlády při řešení bezpečnostních a a sociálních problémů je pokojným shromážděním starostů a občanů. Rozhodně nemáme zájem, aby ho zneužili radikálové. Chceme vysvětlit co jsme udělali pro vyřešení problémů, které tíží náš region a co se nepodařilo a nedaří a proč,“ objasňuje Zoser. Demonstrace se ve čtvrtek 19. července uskuteční od 16 hodin na šluknovském zámeckém parku. „Důrazně odmítáme tvrzení, že jde o předvolební akci,“ sděluje.

Textilky krachly, nezaměstnanost výrazně narostla

Bývalý fotbalista Josef Zoser je starostou Jiřetína pod Jedlovou od roku 1990. Obec obklopenou Lužickými horami, nad níž se tyčí vrchol Jedlová, trápí ostatně jako většinu obcí na Šluknovsku, vysoká nezaměstnanost. „Mezi deseti nejhoršími bývalými okresy je dlouhodobě polovina z Ústeckého kraje,“ upřesňuje starosta. Jiřetín má 600 obyvatel, ekonomicky činných 280. „Místní fabriky nabízejí 400 pracovních míst a máme 21 procentní nezaměstnanost,“ upřesňuje. Ve Šluknovské výběžku převažoval textilní průmysl, který se v devadesátých letech dostal do velkého útlumu, spousta textilek krachla. „Nyní už dorůstá generace, která neviděla své rodiče pracovat. Práce je pro ně trestem. Shání peníze kde se dá,“ objasňuje starosta. Šluknovsko chudne materiálně i intelektuálně.

Rozepře s ministrem Drábkem kvůli veřejně prospěšným pracím

„Krátkodobým lékem na nezaměstnanost je více míst na veřejně prospěšné práce,“ míní starosta. Jenže těch ubylo. „Ministr Drábek nám sděluje, že na ně nejsou peníze,“ konstatuje. S čímž ovšem Zoser nesouhlasí. „Stát vytvoření takového pracovního místa nestojí téměř nic,“ namítá a své tvrzení dokládá výpočty. „Státní rozpočet je jeden a jak si to rozhazuje do kolonek, nás až tak nezajímá. My tvrdíme, že když stát investuje 10 tisíc korun do jednoho pracovního místa a dostane ho člověk, který je půl roku bez práce, tak na tom stát vydělá,“ myslí si. Zaměstnanci z této částky strhnou 1100 korun sociální a zdravotní pojištění, dostane tak 8900 korun čistého. „To už je pro drtivou většinu lidí motivační,“ říká Zosef. „Zaměstnavatele vyjde se sociálním a zdravotním pojištěním hrubá mzda na 13 400, státu se tedy okamžitě vrací 3400 a plus 1100 od zaměstnance, dohromady tedy 4,5 tisíce. K tomu stát ušetří 1080 korun za sociální pojištění, které proplácí nezaměstnaným, u člověka, který je bez práce tři roky, nemusí stát platit dávku hmotné nouze ve výši 3 400 korun,“ vypočítává Zoser.  Novinkou letošního roku je takzvaná veřejná služba. Zoser – a není zdaleká sám – ji kritizuje. „Není motivační. Málo lidí pochopí, že za práci nic nedostane.  Většina se snaží této povinnosti uniknout,“ říká starosta.