Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Pavla Svobody, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Včera jste vydala analýzu, podle které je okolí Angely Merkelové pod tlakem kvůli klesající hospodářské výměně s Ruskem, německým firmám v důsledku sankcí klesá „kšeft“ v Rusku a jejich místa, kupodivu, zaplňují Američané. A šéf americké obchodní komory varuje před „jednostrannými ekonomickými opatřeními proti Rusku“. Kam až v Německu sahají tyto pochybnosti? Pokud jde o sociální demokraty a vládní dvoustranu Merkelové. Nejde o okrajové hlasy? A jak plasticky popsat německou politickou a mediální debatu o postupu vůči Rusku?

Jen bych to upřesnila, americké sankce proti Rusku jsou nastaveny tak, aby americké firmy ve větší míře neomezovaly, a tak se obchody dál rozvíjejí a jejich objem za loňský rok vzrostl o šest procent. Potíž Evropy spočívá v tom, že se chová jako poturčenec horší Turka a nechala si od USA vnutit mnohem drastičtější podmínky, a co víc, v mnoha ohledech i na úkor svých vlastních zájmů.

Přitom je třeba mít na paměti, že nynější rekordní deficit německého obchodu s Ruskem je jen jedním z mnoha problémů, jimž vláda kancléřky Merkelové čelí – z pozice nekorunovaného krále EU musí už během pár dní nějak vyřešit „kauzu Řecko“, sledovat, jestli se Británie vydá opravdu mimo Unii, trapně vysvětlovat nedávný špionážní skandál, v jehož rámci německá BND pomáhala americké NSA špiclovat i evropské firmy, sanovat Ukrajinu, protože nikdo jiný tu zkorumpovanou a zkrachovalou zemi, jak se zdá, na bedra nechce, popasovat se s problémem přistěhovalců… Jinými slovy, kancléřka Merkelová, mám pocit, neví, kam dřív skočit. A je samozřejmě otázkou, zda to vše nějak vůbec ustojí.

Máme dobrý důvod se zajímat právě o toto téma, vzhledem k tomu, že se blíží německá schůzka skupiny G7. Dříve to bylo G8, než bylo vyloučeno Rusko. Jistě můžeme čekat vážné slovní deklarace směrem k Rusku, ale jsa poučeni skutečnými diplomatickými procesy, jak je nedávno předvedli Kerry s Lavrovem, co lze čekat reálně? Půjde o potvrzení procesu „détente“, nebo zjistíme, že si to s tím smiřováním mocnosti rozmyslely?

Důležité je, že summity G7 vlastně nikdy nic převratného nepřinášejí, jsou spíše příležitostí ukázat, kdo se s kým kamarádí. Máte pravdu, že lze očekávat přebíjenou v kritice Ruska, ale to v praxi nic nezmění, maximálně to může Rusy jen utvrdit v přesvědčení, že se mají od Západu odvrátit pryč. Ale co je hlavní, summit začne a zase skončí a po něm budou jednotlivé státy zase hrát samy za sebe. Jinými slovy, konkrétní náznaky sbližování či setrvávající razance očekávejme až poté. Do summitu se každopádně promítne současný stav na Ukrajině, nicméně bez ruské přítomnosti to téma vlastně ani nemá cenu nastolovat. Pokud Rusko nebude chtít a nepřestane podporovat Donbas, krize a konflikt neskončí. Když ale s Ruskem nechceme jednat, tak potom babo raď. Takže od summitu očekávejme slova, tu větší, tu menší, ale jen slova.

V jedné z obcí poblíž Doněcku došlo k výraznému zesílení palby. Jde o programové ukončení příměří, nebo spíše o akci horkých, bojechtivých hlav?

Opravdu netuším, ale přikláněla bych se k tomu, že „programové ukončení příměří“ to nebude. Ostatně, sem tam se na linii dotyku střílelo takřka nepřetržitě a často ani nebylo jasné, kdo s kým a proti komu. Kyjevští na ukončení příměří a obnovení plnohodnotné války nemají zdroje a ani vojáky – verbíři honí mobilizované muže klidně i v supermarketech nebo v metru a zastavují je výkřiky „Stůj, nebo střelím!“ S takto „stmelenou“ armádou bych tedy já osobně do války nešla. A navíc si MMF konec války dává jako hlavní podmínku miliardových úvěrů – ty jsou sice stále v nedohlednu i tak, ale proč se zpěčovat vidině přívalu peněz? Rebelové na druhé straně si oficiálně nárokují další tři města, která jsou nyní na kyjevské „půlce“, ale i jejich případná válka je podmíněna miliardami zvenčí, konkrétně z Ruska. A do toho všeho se oblastí potulují zločinecké bandy, z nichž některé si říkají „partyzáni“, a bojují s kýmkoli o cokoli. Takže tam panuje lehce nepřehledná situace, ale jak říkám, nemyslím si, že by znovu začínala válka.