Otázky, jež jsou kandidátům na evropského komisaře pokládány, se různí. Rozhodujícím faktorem jsou pro dotazující se europoslance podle ni mimo jiné i politická portfolia jednotlivých uchazečů. Slyšení eurokomisařů jsou mnohdy zdlouhavá a náročná. Zhruba tříhodinový maraton dotazů absolvovala ve středu také česká kandidátka, nyní už bývalá ministryně pro místní rozvoj, Věra Jourová (ANO). Ta si podle Michaely Šojdrové nevedla při svém slyšení špatně. „Osobně jsem byla na dalších pěti slyšeních komisařů a musím říci, že se mi paní Jourová velmi líbila. Ocenila jsem její přístup. Byla netypická a jiná, normální, chovala se přirozeně,“ chválila bývalou ministryni.

Pokorná Jourová a chvástaví matadoři

Šojdrová zejména kvitovala skromnost české kandidátky. Podle jejích slov si Věra Jourová na rozdíl od některých jiných kandidátů nehrála na „velkého - ostříleného evropského politika“. „Byli s ní spokojeni i kolegové. Potom se začalo v kuloárech šeptat, že není zkušeným politikem a že nebyla tak důrazná, nemá zkušenosti... A co chcete? Chcete tady ženy? Vadí vám, že je otevřená a že vám naslouchá? Ona není typický evropský politik,“ je přesvědčena. Typickým evropským politikem jsou podle české europoslankyně takzvaní všeználci a všudybylové. „To se mi strašně líbí, když tam vystoupí designovaný komisař, který je tam dvacet let a řekne, že je to všechno špatně a že to bude dělat jinak. To jsem nevěřila vlastním uším,“ řekla s lehkou dávkou ironie. Posléze se pustila opět do obhajoby Jourové: „Přiznává, že je v evropské politice nováčkem. Chce se zapojit, chce tam něco udělat, a přesto dostala portfolium, které je z těch komisařů nejhorší,“ konstatovala hodnotíc její oblast profesního změření.

Podle některých europoslanců působili mnozí kandidáti příliš frázovitě. Evropská poslankyně Šojdrová je však přesvědčena, že tomu po dlouhotrvajícím a vyčerpávajícím slyšení, jež musí uchazeči absolvovat, nemůže být jinak. „Když někoho zpovídáte tři hodiny, tak nakonec donutíte každého, aby byl formální. Politik si musí zvolit nějakou svojí vyjadřovací sílu, přesto mi vadí, když jsou to fráze, za kterými nemůžu nic najít a nic neříkají.“