Bývalá ministryně zahraničních věcí a diplomatka s českými kořeny Madeleine Albrightová (rozená Jana Korbelová) slavila 15. května osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti do pražské Knihovny Václava Havla zřízené a financované miliardářem Zdeňkem Bakalou zavítala čtveřice panelistů, které s Madlen, jak jí familiárně říkají, pojí osobní zkušenost. Na místo tak kromě současného ředitele knihovny Michaela Žantovského zavítal bývalý velvyslanec v New Yorku Petr Kolář, exministr obrany Alexandr Vondra a bývalý šéf české diplomacie kníže Karel Schwarzenberg.

Hned úvodem pozdravila Madeleine Albrightová odhadem třicítku návštěvníků prostřednictvím předtočeného Skype videochatu. „Dobrý večer. Jsem moc rád, že tam jste. Dobrý večer a děkuji vám mockrát,“ sdělila hostům Albrightová ve svém rodném jazyce a vzápětí se ozval potlesk. Následně se slova ujal Žantovský a připomenul úlohu bývalé diplomatky v Clintonově administrativě i v širším kontextu týkajícím se demokratické transformace Evropy po konci studené války a některých mezinárodních krizí. „Nikdy neopomněla vyznávat americké hodnoty,“ poznamenal Schwarzenberg. „Měl jsem možnost ji poprvé poznat, když jsem jel na zkušenou do Ameriky,“ uvedl Vondra. „A to jsem byl poprvé na západě, pokud nepočítám Mnichov. Uvedla mne do prostředí svých v politickém smyslu nejbližších lidí,“ dodal.

„Naprosto bezvýhradně měla ráda tuto zemi a naprosto bezvýhradně měla ráda Václava Havla,“ uvedl Vondra. Velmi silný a osobní vztah, který k Havlovi měla, neopomněl zmínit ani Michael Žantovský. „Ten vztah se již u jeho následovníků neopakoval,“ dodal, přičemž z pléna následoval bouřlivý smích a posměch. Čemu se ale obecenstvo smálo, již nezaznělo. „Ona zažila lecjaké návštěvy z Česka,“ zmínil diplomat Petr Kolář později. „Vždy ale dokázala zachovat určité dekorum. Dokonce vydržela i Paroubka, což si myslím pro ni mohl být poměrně náročný zážitek,“ dodal. Načež z publika opět zazněl smích. „Já jsem byl velvyslanec v USA již za prezidentování Václava Klause a ona mě tam měla zafixovaného jako toho havloida, tak to byl zajímavý moment: vedli jsme debaty o tom, co se to vlastně děje s tou naší zemí,“ dodal Kolář. „Madlen patřila ke staré dobré generaci. Byla to kmotra česko-amerických vztahů,“ zaznělo.

ALBRIGHTOVÁ POZDRAVILA HOSTY BESEDY PROSTŘEDNICTVÍM SKYPU:

Diskuze se následně stočila k zásluhám Albrightové v zahraniční politice. „Její největší počin byla srbská operace a to, že zastavila to vraždění,“ zmínil Vondra. „Myslela si, že přesvědčí Miloševiče, aby zapojil rozum, což se jí nepodařilo a vedlo to až k válce,“ ozvalo se. Kolář, který měl jako diplomat jednu dobu dle svých slov na starost i Balkán, poznamenal, že Albrightová si za svými rozhodnutími ohledně balkánské krize stála. „Dokázala se za svá rozhodnutí postavit. Potrpěla si na vysvětlování a přitom si pamatuji, že byla několikrát například kvůli dění v Srbsku nehezky konfrontována,“ zmínil Kolář. Zřejmě tak narážel na autogramiádu Albrightové v roce 2012 v knihkupectví Luxor, kdy diplomatku urážlivým způsobem konfrontovali příznivci kosovských Srbů.

Albrightová byla přesvědčená o tom, že postavit se zlu je správné, uvedli diskutující. Schwarzenberg zmínil úlohu jejího otce. „Ona v tom byla vychována. A to, co slyšíte v dětství, vás ovlivní,“ uvedl. Své dodal i Žantovský. „Její otec byl reprezentantem určitých liberálně-demokratických hodnot a velký obdivovatel T. G. Masaryka,“ zmínil. I tak v sobě ale Albrightová podle Žantovského nesla stigma Mnichova. „Věděla, že zlu je třeba se postavit a lépe hned, než mu dát větší prostor,“ uvedl. Přidal se i Vondra a zmínil dva zásadní vlivy, které politiku Albrightové ovlivnily: zkušenost Vietnamu na jedné straně (přehnaná opatrnost) a Mnichovské dohody (zlu se nesmí ustupovat). Obama podle Vondry byl jasným typem politika, u kterého převládala opatrnost vzhledem k vlivu Vietnamu. „Osobní autoritou apelovala na Clintona, aby zásah podpořil,“ uvedl Žantovský. Albrightová podle Koláře neměla tendenci k naivitě, ke které sklouzávají někteří západní politici. „Když poprvé potkala Vladimira Putina, tak bylo dobřé vidět, že tato dáma nemá žádné iluze. Když se podívala Putinovi do očí, tak následně sdělila, že tam vidí chladnýho kágébáka, kterému nevěří ani slovo,“ dodal Kolář.