Nedávné společné cvičení válečných lodí Japonska a Německa nevyvolávají vzpomínky pouze na padesátiletou japonskou koloniální okupaci Tchaj-wanu, ale i na nejtemnější stránku moderní japonské historie. Přinášíme ukázku z knihy profesora Oskara Krejčího Geopolitika Číny, která některé události z čínsko-japonských vztahů připomíná.

Když byla v červnu 1945 na konferenci v San Francisku přijata Charta OSN, jako první ji podepsal vedoucí delegace Číny. Toto právo mu bylo přisouzeno jako zástupci země, která byla první obětí útoku států Osy. Tehdy se soudilo, že počátek 2. světové války spadá k Mukdenském incidentu v roce 1931, tedy k japonskému útoku na severovýchodní Čínu. Japonský útok na geopolitické jádro čínského státu pak začal v červenci 1937, tedy ještě před začátkem bojů v Evropě.

Válečné ztráty

Podle současných čínských propočtů za 14 let agrese Japonska v Číně bylo:

• Zabito nebo zraněno 35,879 milionu čínských vojáků a civilistů.
• Japonskými vojáky bylo okupováno více než 930 čínských měst a polovina čínského území.
• Odhaduje se, že válka způsobila Číně ekonomické ztráty ve výši 600 miliard dolarů (přímé ekonomické ztráty ve výši 100 miliard a nepřímé více než 500 miliard dolarů).
• Na nucené práce bylo japonskými okupanty odvlečeno více než osm milionů Číňanů. Přibližně 40 tisíc čínských dělníků bylo odvezeno na nucené práce do Japonska, kde nejméně 6830 z nich zemřelo v důsledku mučení a fyzického týrání.
• Japonské jednotky provedly více než dva tisíce biologických útočných testů v 18 čínských provinciích, přičemž zabily desítky tisíc Číňanů včetně civilistů.
• Japonské jednotky během války vyrabovaly v Číně 33,5 milionu tun oceli a železa, 586 milionů tun uhlí a 100 milionů kubických metrů dřeva.
• Čínské jednotky zabily, zranily či zajaly 1,55 milionu japonských vojáků, což představuje 75 % ztrát japonské armády během 2. světové války.