„Jako novináři bychom měli hodnotit člověka podle toho, co říká a dělá. Spekulovat nám nepřísluší. To mohou sloupkaři anebo komentátoři. Nejzdravější pro českou společnost bude, když začnou zdejší reportéři sledovat Miloše Zemana velmi pečlivě na každém rohu a psát o tom reportáže. Z toho má podle mě největší hrůzu. Vždy říkal, že zdejší novináři nejsou profesionálové, protože jen proti němu žvaní. A to mu, jak vidno, neškodí. Když ho bude někdo fundovaně pozorovat, začne mít strach,“ radí pro ParlamentníListy.cz Paul Robert Wilson celkem ucházející češtinou. Přestože žije v kanadském Ontariu, pobýval určitou dobu v Československu a nyní sem často jezdí jako novinář.

• TÉMA: Přímá volba prezidenta

USA versus Česko

Žádné přímé volby prezidenta se podle něj neobejdou bez výmyslů a podpásovek. V roce 2012 v USA se proti Baracku Obamovi postavil za Republikánskou stranu Mitt Romney a byla to dost nečistá hra. „Do volební hry v USA se vždy vnášejí špinavosti a nepodložená nařčení. Žádný kandidát to napřímo nepoužije, protože si alespoň na veřejnosti drží čistý štít. Vynášejí to jeho lidé z týmu. Ti hází špínu na druhého kandidáta, jak mohou. Loni to šlo spíše ze strany republikánů. Snažili se Obamu znemožnit způsoby, které jsou naprosto nepředstavitelné. Následně po sobě ho třeba osočovali, že je fašista, komunista, Stalin a Hitler v jedné osobě. Pak že není Američan, že se nenarodil v USA, že nemá rodný list, anebo ho má zfalšovaný. Nakonec se vytasili s tím, že není křesťan, ale muslim. Bylo to příšerné,“ vzpomíná Wilson.

Přestože dnes do Česka jezdí už jen na několikadenní návštěvy, první přímé volby zdejšího prezidenta si utéct nenechal, i když stihl jen druhé kolo. „Lživější kampaň dělal kolektiv kolem Miloše Zemana. Byl jsem překvapen, jak občas i on něco vytrhl z kontextu a jasně hrál na struny protiněmecké xenofobie. Vynášel na světlo obavy, které by už nikdo nemusel mít, protože už nehrozí, že si Němci do Česka přijedou pro svůj majetek. Překvapilo mě to. Pro ty, co znají Zemana lépe, to nejspíš tak překvapivé nebylo. Dost mě také překvapilo, že ve volbách nehrála větší roli opoziční smlouva, což nebylo období moc lichotivé pro zdejší demokracii. Sama o sobě je běžnou věcí, ale způsob, jak s ní Zeman a Klaus zacházeli, byl velice zhoubný pro tuzemskou politickou scénu,“ doplňuje své poznatky ze zdejších voleb prezidenta.

V Česku nejde o život

„Prezident má tady podle Ústavy hlavně symbolické funkce. Přesto vládne některými klíčovými pravomocemi, jako třeba právem jmenovat soudce. Zeman je podle mého pozorování velmi ambiciózní a baží po moci. Poté, co vyhrál v přímých volbách, bude asi cítit větší oprávnění na sebe soustředit i větší moc,“ podotýká s tím, že právě kvůli této hrozbě by jej měli novináři bedlivě sledovat a o všem psát. V Česku totiž je vše mnohem mírnější a nejde o život, jako třeba v Rusku v případě kritiky Vladimira Putina. Jinak je podle něj dost pochopitelné, že přímé volby prezidenta v Česku vzbudily takový zájem a vzrušení. Pozoruje vše od minulé středy a byl příjemně překvapen angažovaností zejména mladých lidí. Nicméně popravdě dodává, že volby sledoval jen v hlavním městě a Praha je něco jiného než venkov.

Dnes už bělovlasý Paul Robert Wilson žil v Československu v letech 1967 až 1977. Naučil se zde česky a vystupoval i jako zpěvák s undergroundovou skupinou Plastic People of the Universe, kvůli čemuž byl ze země za bývalého režimu vyhoštěn. V Kanadě nicméně nelenil a založil vydavatelství, které vydávalo alba kapely Plastic People v době, kdy byla doma na indexu. Také působil jako překladatel, do angličtiny překládal knihy například Václava Havla, Josefa Škvoreckého nebo Bohumila Hrabala. Loni mu v Česku vyšla kniha Bohemian Rhapsodies, což je soubor jeho esejů a článků s českou tematikou.