Někteří zákazníci mají špatné zkušenosti s platbou debetní kartou na rezervačních portálech ubytování. Nejsou ojedinělé případy zneužití karet na internetu, v souvislosti s předchozím použitím karty k úhradě rezervace ubytování. Při platbě platební kartou v cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře, ať už na pobočce či online, se však klienti nemusí ničeho obávat. Částky procházejí přes bezpečné a rychlé platební terminály, online úhrady v rezervačním systému kontroluje systém 3D secure. Cestovní kanceláře údaje o kartě zákazníků nikomu nepředávají, tudíž riziko zneužití je takřka nulové.

Podle posledních statistických údajů si individuálně zařizuje dovolenou v cizině 55 % českých turistů (ČSÚ, 2016). Ostatní se spoléhají na cestovní kanceláře a agentury a využívají jejich služeb. V dnešní době již každá solidní cestovní kancelář či agentura disponuje webovými stránkami a umožňuje rezervaci zájezdu online. První internetové CK/CA se v ČR objevily okolo r. 2002, ovšem k rozvoji rezervací zájezdů přes internet došlo až po r. 2004.

Čeští zákazníci jsou v rámci Evropy poměrně konzervativní, proto je pro ně zcela standardní návštěva kamenné pobočky CK/CA, objednávka zájezdu osobně a následná komunikace e-mailem. Češi hradí zájezdy spíše než prostřednictvím online platby na webových stránkách CK, raději platební kartou na pobočce, bankovním převodem či v hotovosti. To potvrzuje i Eurostat, podle kterého podíl ubytování rezervovaného na internetu činí 40 %, ale uhrazeného online jen 18 %.

Z výsledků průzkumu Eurostatu, uskutečněného v r. 2015 u jednotlivců na 15 let, vyplývá, že turisté z Evropské unie ve velké míře využívají internetu pro plánování a rezervaci dovolených. V roce 2014 byly rezervovány on-line v průměru více než dvě třetiny letenek (67 %), každá druhá cesta vlakem a bylo uskutečněno přes 50 % rezervací ubytování. Na špici žebříčku jsou Finové, kteří rezervují letenky online v 90,2 % případů a Nizozemci u rezervací ubytování (68,7 %). Naopak méně než polovina letenek byla objednána přes internet v České republice (38 %), Slovensku (27 %) a Rumunsku (23 %).