Nevíce naši podnikatelé využívají zvýhodněných dlouhodobých úvěrů a záruk. Nicméně v celkovém čerpání z Investičního plánu pro Evropu – tzv. Junckerova balíčku – jsme zatím v rámci EU až na osmnácté pozici, i když čerpání pro malé a střední podniky je s podílem 89 % tahounem v oblasti tohoto segmentu financování. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Evropské investiční banky (EIB).

Analýza ukazuje, že jen Evropská investiční banka za poslední tři roky ztrojnásobila objem zdrojů pro naše podnikatele, když v roce 2017 poskytla skrze komerční banky 977 mil. eur, zatímco ještě v roce 2015 to bylo pouhých 324 mil. eur. 95 % z tohoto objemu je přitom alokováno do malých a středních firem. Ty nejvíce využívají záruky nebo zprostředkované úvěry směřující do průmyslu, inovací, služeb a obchodu. Jen za rok 2017 využilo zdrojů EIB patnáct tisíc našich podnikatelů.

Stejně tak roste obliba zdrojů z Evropského investičního fondu (EIF), kde se za minulý rok vyčerpalo dalších 191 mil. eur. Jedná se o investiční projekty s vyšší mírou rizika, které ve 100 % končí v segmentu malých a středních firem, vč. začínajících podnikatelů. Za rok 2017 finanční nástroje EIF využily přibližně dvě tisícovky podnikatelů.

Celkem tak v minulém roce získaly naše malé a střední firmy pro investiční účely téměř 30 miliard korun z přímých evropských zdrojů, přičemž co se týká využití rizikového financování, zaujímáme v rámci EU co do objemu celkem osmou pozici.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR uvádí: „Malé a střední firmy a živnostníci nemají dnes větší problémy získávat provozní úvěry, v bankovním sektoru je v těchto produktech na trhu přetlak. Ve financování investic je ale situace komplikovanější, menší firmy nedisponují dostatečným majetkem pro jejich zaručení a mnohdy nemají šanci zajistit si dlouhodobé zdroje na zajímavé investiční projekty. To nás dostává vůči konkurentům ve světě do nevýhodné pozice, tím spíše, že jsme průmyslově orientovanou ekonomikou a jsme tedy do určité míry na investicích závislí. Z tohoto pohledu finanční nástroje z EU, které podporují investiční aktivity, dávají smysl,“ a dodává: “Je to navíc motivační, neboť se nejedná se o bezhlavé lití peněz do nevýkonných firem, ale zpřístupňují se zdroje pro ty podniky, které by na ně nedosáhly, ačkoliv mají dobré záměry.“

Za očekáváním zatím zůstává využívání jednoho z nejambicióznějších investičních projektů EU, tzv. Junckerova balíčku. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) byl zahájen v roce 2015 s cílem zmobilizovat v EU na bázi multiplikačního efektu investice v rozsahu 315 miliard eur. Díky přímým zdrojům z EFSI ve výši 58,9 miliard eur se podařilo zrealizovat investice v jednotlivých zemích EU již ve výši 294,2 miliard eur. Česká republika ale zatím dokázala využít jen 0,57 miliard eur (tj. zhruba setinu těchto zdrojů), což znamenalo vytvoření celkových investic ve výši 2,7 miliardy eur. Ve vazbě na HDP tak zaujímáme v celkovém využívání těchto zdrojů v EU osmnáctou pozici. Malé a střední podniky však mají – v rámci Junckerova investičního plánu – lví podíl na financování v oblasti tohoto segmentu (zhruba 89 % celkové finanční alokace), což nás naopak řadí na špičku EU.

Zástupce vedoucí a ekonom Zastoupení Evropské komise v České republice Zdeněk Čech k tomu dodává: „Je dobrou zprávou, že české malé a střední podniky umí aktivně využívat garantované úvěry v rámci Junckerova Investičního plánu pro Evropu. V České republice jsou malé firmy zdaleka nejvíce dynamickým sektorem v tomto druhu financování. Mnohé z nich jsou navíc mladé a vysoce inovativní, které by bez garancí na žádné jiné úvěry nedosáhly. Svými investicemi vytvářejí dobrý základ pro budoucí růst domácí ekonomiky.“

Ředitelka české pobočky Evropské investiční banky Hana Nylander-Kaloudová k absenci větších projektů upřesňuje: „Velké investiční projekty se zárukou EFSI zatím opravdu v ČR chybí. Sice existují, jsou ale financovány z dotací evropských strukturálních a investičních fondů. Další důvod pro zatím nulový počet velkých investičních projektů v Česku představuje i roztříštěnost investičního prostředí v České republice a problémy spojené s novelou stavebního zákona, která měla přípravu investic zjednodušit a urychlit, či zákonem o veřejných zakázkách,“ a dodává: „Žádný zásadní investiční projekt, který by mohl využívat záruky z Evropského fondu pro strategické investice, se neobejde bez politické podpory. Doufám proto, že situace se brzy změní a že se budeme podílet například na financování projektu dálnice mezi Příbramí a Pískem, který v současnosti připravuje Ministerstvo dopravy.