Podnikatelský sektor trvale posiluje podíl na celkových výdajích na výzkum vývoj. Celkové výdaje podnikatelů činí aktuálně 53,8 miliard korun, což je 59,5 % ze všech výdajů, přičemž meziroční nárůst podnikových výdajů na VVI dosahuje 11,6 %. Plných 61 % z podnikatelských výdajů jde přitom za podniky se zahraniční účastí. Podnikatelé investují z 94 % do vlastních projektů, 6 % potom končí ve vysokoškolském nebo vládním sektoru.

Celkový objem podpory státu vůči podnikatelům v oblasti výzkumu a vývoje činí 6,4 miliardy korun. Plné 4 miliardy korun stát vynakládá ve formě přímé účelové podpory, což jsou programy vypisované například Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), Technologickou agenturou ČR (TAČR) ad. Přímá podpora meziročně vzrostla o 400 mil. Kč. 59 % z přímé podpory získávají malé a střední firmy. Další 2,4 miliardy korun získávají podnikatelé od státu na bázi nepřímé podpory ve formě daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Meziročně tato podpora klesla o 144 mil. Kč. Malé a střední firmy z nepřímé podpory získávají 33 %.

Velmi slušná bilance našich podnikatelů ale neodpovídá výsledkům v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Analýza patentů přihlašovaných do zahraničí ukazuje, že ve všech měřených oblastech zaostáváme za srovnatelným Rakouskem nebo Švédskem o řád. V nejvíce sledovaných mezinárodních přihláškách podaných podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), čímž lze získat ochranu v téměř 150 státech celého světa, vykázaly naše firmy a veřejný sektor dohromady za minulý rok 184 přihlášek. Rakousko za stejné období vykázalo 1 397 přihlášek, stejně velké Švédsko 3 975 a Švýcarsko dokonce 4 487.

Zaostáváme i v přihláškách ochranných známek EU, byť už ne tak velkým rozdílem. Zatímco naše subjekty přihlásily v minulém roce 1 092 ochranných známek EU, Rakousko 3 355 a Švédsko 3 436.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR a místopředseda RVVI k tomu dodává: „Z pohledu investic do výzkumu jsou naši podnikatelé v dobré formě a celkovými výsledky držíme solidní evropskou pozici. Bohužel zcela ztrácíme v ochraně duševního vlastnictví. Nejkritičtější situace je v oblasti patentování do zahraničí, které naše firmy prakticky vůbec nevyužívají a nahrazují je národními patenty nebo užitnými vzory. To může být budoucí hrozbou a je nezbytné zmobilizovat systém veřejné podpory směřující ke kvalitním patentům v zahraničí s komerčním potenciálem.“

Josef Kratochvíl, předseda ÚPV dodává: „Systém veřejné podpory pro malé a střední podniky může samozřejmě pomoci, nesmí ale zůstat nástrojem jediným, musí být navíc dostatečně propagován a zamyslet bychom se měli i nad tím, jak pomoci i firmám větším. Důležité je nastavení podmínek pro získání podpory výzkumu a vývoje tak, aby motivovaly k využívání špičkových technických informací. Neobejdeme se bez zvyšování povědomí o optimální patentové strategii, bez kvalitního technického vzdělání bude rovněž stále obtížnější kvalitní technická řešení na našem území vytvářet.“