Těžebny a související plochy jsou totiž často místem, kde mají domov ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na živiny chudá stanoviště jsou v naší krajině stále vzácnější a právě místa narušená těžbou je mohou nahradit.

„Četné vědecké poznatky potvrzují význam těžbou ovlivněných míst. V těžebních jamách a na výsypkách bez technické rekultivace vzniká díky členitému reliéfu a živinami chudému substrátu pestré prostředí, atraktivní pro řadu organismů. Pro některé druhy představují poslední útočiště, protože v okolní homogenizované krajině již nenacházejí vhodné místo pro život,“ vysvětluje Petr Sklenička, rektor ČZU.

„Chceme najít dostatečně velké území vhodné pro vyhlášení národní přírodní památky, kde budeme chránit a sledovat přírodní procesy. Zároveň identifikujeme menší plochy s koncentrovanými přírodními hodnotami, která budou vhodná pro ekologickou obnovu, a navrhneme způsob, jak o ně pečovat,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Záměr ekologické obnovy části území dotčeného povrchovou těžbou uhlí není v rozporu ani s předpokládaným záměrem hydrických rekultivací těžebních jam, tedy jejich využitím pro akumulaci vod. Toto memorandum může přispět k plnění aktuálního Usnesení vlády, které ukládá do poloviny roku 2021 připravit návrh nejefektivnější správy zatápěných těžebních jam,“ dodává Petr Lenc, ředitel Palivového kombinátu Ústí, s. p.

Bude ustavena společná pracovní skupina, která identifikuje vhodná místa pro ekologickou obnovu. První výsledky spolupráce by měly být k dispozici do půl roku.