Ačkoliv by se mohlo zdát, že zima je v přírodě časem klidu, odpočinku a nabírání sil na novou sezónu a přírodovědci různých zaměření využívají toto období pouze k bilancování roku předešlého v teple svých kamrlíků, není tomu tak.

Zima je např. pro ornitology (odborníky na ptáky) či chiropterology (odborníky na netopýry) dobou intenzivní terénní práce, zejména při sčítání toho či onoho. A tak se během prvních lednových týdnů odehrála řada akcí, majících za cíl spočítat vodní ptáky, letos poprvé i ptáky na krmítcích a samozřejmě nechybělo ani sčítání netopýrů a vrápenců v jeskyni Na Turoldu (součást PR Turold) a v okolí. Tradice sčítání netopýrů na Turoldu sahá až do padesátých let minulého století (první sčítání v roce 1958) a od roku 1984 existuje nepřerušená řada údajů. Máme tak k dispozici unikátní soubor dat, který nám umožňuje sledovat trendy v počtech jednotlivých zimujících druhů.

Netopýří bilance

Letošní výsledky opět ukázaly, že jeskyně na Turoldu patří mezi nejvýznamnější zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého. Počty zimujících jedinců tohoto druhu v posledních letech narůstají, v letošním roce překonaly další rekord, odborníci napočítali 573 vrápenců (2018: 401, 2017: 356, 2016: 371). Naopak pokles byl zaznamenán v počtu zimujících netopýrů brvitých (letos 26 jedinců, v loňském roce 41).

Významný propad se projevil u druhého významného zimoviště vrápenců, ve sklepeních pod zámkem v Lednici. V loňském roce zde chiropterologové napočítali téměř 250 vrápenců, letos pouze 152. Není vyloučené, že část zimujících vrápenců změnila noclehárnu a přesunula se ze sklepů do jeskyně Na Turoldu.

Dobré nebo špatné zprávy?

Rostoucí počty netopýrů v jeskyni by mohly být důvodem k radosti, že alespoň některým složkám naší fauny se daří dobře. Dokud však neznáme příčiny nárůstu, mohlo by jít o radost předčasnou. Jak jsme zmínili výše, rostoucí počty vrápenců nemusejí nutně znamenat nárůst populace tohoto chráněného druhu, ale může jít o přesuny v rámci zimovišť. Pak by byla na místě otázka, co se to s menšími zimovišti vrápenců vlastně děje – zanikají nebo se stávají pro zimování nevhodnými?

Vrápenci i další zástupci netopýrů využívají jako zimoviště často člověkem vytvořená místa – typicky jde o sklepy pod budovami, vinné sklepy apod. Při rekonstrukcích či opravách takových míst mohou snadno zaniknout po generace využívané vletové otvory, případně se může zvýšit intenzita rušení nebo se změní mikroklima ve sklepení. Zásadní může být i taková drobnost, jako nově omítnuté stěny (příliš hladké, než aby se na nich mohl vrápenec zachytit svými drápky).

Postupný zánik drobných zimovišť, rozptýlených v krajině, může vést ke koncentrování netopýrů na těch několik zbývajících a to s sebou nese i jistá rizika, ať již ve formě šíření nakažlivých nemocí, predace nebo náhodných vlivů, které nelze předvídat (např. borcení části jeskyní, které zásadně změní mikroklimatické podmínky v nich). Takové vlivy zasáhnou podstatnou část místní populace a dopady jsou pak mnohem významnější.