„Chtěli jsme obnovením pravidelného hospodaření podpořit a zachránit poslední zbytky jedinečných luk v oblasti Velké kotliny a nad Ovčárnou. Po druhé světové válce se tu totiž po několika stoletích předchozí péče přestalo pást a kosit, louky proto postupně začaly zarůstat, hlavně borůvčím. Řada vzácných druhů rostlin a živočichů se proto přiblížila hranici dlouhodobého přežívání. Projekt jednoznačně prospěl takovým ohroženým rostlinám, jako je hořec jarní, sasanka narcisokvětá, violka sudetská, zvonečník hlavatý či hvozdík pyšný,“ vypočítá Radek Štencl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Do horských lesů jsme chtěli vrátit listnaté stromy, které do nich patří. V náročných horských podmínkách se vysadilo více než 6000 stromů, především jeřábů ptačích, dále javory kleny a někde i jedle. Protože mladým stromkům brání v růstu spárkatá zvěř, musely se všechny výsadby a někde i přirozené zmlazení oplotit.  Proto bylo vybudováno 189 robustních oplocenek o celkové délce 6,1 km a dalších 1150 individuálních oplůtků,“ upřesňuje Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Víme, že to, zda se skutečně podaří jedinečnou jesenickou přírodu ochránit, záleží hlavně na lidech. Na těch, kteří tu žijí, i na těch, kteří sem jezdí. Právě proto se naši dva terénní pracovníci neustále pohybovali na frekventovaných turistických trasách, kde návštěvníky seznamovali se zdejšími krásami i s pravidly bezpečného a ohleduplného chování na horách. Počty lidí, kteří do hor míří, rostou, a je potřeba s nimi komunikovat,“ dodává Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Součástí projektu byl i podrobný monitoring stavu lesů a vysokohorského bezlesí. Získané zkušenosti a poznatky expertů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR využije při přípravě dalšího projektu. Ten by měl zajistit pokračování aktivní péče o vysokohorské bezlesí či vybrané partie horských lesů i v  období do roku 2029.