Podle ní by se újma za ztížení lesnického či zemědělského hospodaření nadále nevyplácela státním podnikům hospodařících na státem vlastněných pozemcích.  Ty totiž doposud mohou požádat o zaplacení ujmy, která jim vzniká tím, že jsou v hospodaření omezeny kvůli ochraně cenné přírody. Novelizace odstraňuje zbytečnou administrativu (přesun finančních prostředků mezi státem a státními podniky) u pozemků, na nichž stát sám deklaroval veřejný zájem na ochraně přírody.

„Cílem novely je ukončení absurdního stavu, kdy si stát vyplácí náhradu újmy "sám sobě". Novela zákona byla připravena v souladu s usnesením vlády z 23. září 2015, pro které hlasovali všichni přítomní ministři, tedy i ministři za KDU-ČSL, a které nám přímo ukládá, abychom ze zákona odstranili možnost vyplácet újmu na státních pozemcích. MŽP je přesvědčeno, že návrh novely přináší odstranění zvýhodnění státních podniků vůči soukromým vlastníkům lesa. Státní podniky mají zákonnou povinnost naplňovat veřejné zájmy, mezi které patří ochrana přírody. Snaha některých státních podniků zamlčovat tuto povinnost a usilovat o finanční kompenzace za naplňování veřejných zájmů není správná, zvláště pak, pokud kvůli tomu stát ročně utrácí miliony korun za zbytečnou byrokracii. Novela nadále zaručuje v souladu s ústavou náhradu újmy za ztížení hospodaření všem soukromým a jiným vlastníkům, a to včetně obcí a měst,“ vysvětluje Vladimír František Mana, náměstek ministra životního prostředí.

Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.