Mapování se může zúčastnit každý, kdo si stáhne aplikaci HydroMAP. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ji spustila právě dnes, při příležitosti Světového dne mokřadů, který připadá na neděli 2. února [1].

Mapování je součástí projektu Pasportizace vodních toků, který je unikátní svým širokým záběrem. „Získáme ucelený přehled, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Aktuálně jich máme zmapováno 10 729 km, na konci projektu to bude 26 tisíc km. To je asi čtvrtina všech vodních toků v České republice. Zajímají nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo v jejich blízkosti.

K dnešnímu dni díky projektu evidujeme 8287 výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění, a téměř 27 tisíc umělých příčných překážek, které brání rybám a dalším vodním živočichům v migraci nebo jsou, případě zmapovaných mostů a mostků, špatně prostupná pro zvířata, které žijí v blízkosti vody, například pro vydry,“ říká Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Mapovatelé se zajímají také třeba o bobří hráze. Doposud se jich podařilo najít téměř 700. Bobr evropský se svou činností pomáhá zadržovat v krajině vodu. Bonusem je, že to dělá zadarmo.

„Do mapování vodních toků se může zapojit každý, kdo má chuť přispět. Na procházce stačí pomocí aplikace HydroMAP zaznamenat jeden ze sedmi problémů a odeslat jej do databáze. Mohou se ale také hlásit úseky řek, které by zasluhovaly další ochranu. Za každý takový záznam budeme moc rádi,“ vysvětluje Kateřina Kujanová. Informace o aplikaci, návod i popis toho, na co se při mapování zaměřit, je přehledně k dispozici na této storymapě.

„Poslední roky se soustředíme na projekty, jejichž cílem je návrat vody do naší krajiny. V minulosti se kvůli napřimování vodních toků zkrátila délka říční sítě o 30 %, nyní se snažíme potoky a řeky vracet do původních koryt, rozvolňovat je a zpomalovat odtok vody. Za zmínku určitě stojí povedené revitalizační akce na Vysočině, kde se podařilo obnovit vodní režim v evropsky významné lokalitě Kochánovické rybníky a v přírodní rezervaci Maršálka. Projekt Pasportizace vodních toků je ovšem zásadní právě pro plánování a slibujeme si od něj, že přinese komplexní data o stavu naší říční sítě,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Péče o vodní toky a mokřady je jedním z pilířů ochrany přírody a krajiny. A databáze problematických míst, která vznikne díky projektu Pasportizace vodních toků, je důležitým východiskem pro to, aby naše práce byla efektivní a do krajiny se vracela nejen voda, ale i život,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Světový den mokřadů připomíná, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam mezinárodně významných mokřadů je zapsáno 14 míst z České republiky. Světový den mokřadů s datem 2. února je vzpomínkou na podpis mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů, která byla podepsána v íránském Ramsaru před 53 lety

Poznámka: [1]
Česká republika je jedním ze 172 států, které se připojily k Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, tzv. Ramsarské úmluvě. Ta ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 takových mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993). Více o Ramsarské úmluvě na webových stránkách ZDE.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více informací najdete ZDE.

Psali jsme:

AOPK ČR: Návrat vzácných dravců do Jeseníků potvrdil letošní průzkum

AOPK ČR: První potvrzená pozorování vlka v Železných horách

AOPK ČR: V Jeseníkách zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně

AOPK ČR: Chráněné krajinné oblasti přispívají k rozvoji přírodě blízkého hospodaření