Jsou to právě mokřady, které se zásadní měrou podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se podílí na zadržování vody v krajině a spravuje krajinotvorné programy (př. Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny), které jsou zdrojem financí pro potenciální projekty. Evropský Operační program Životního prostředí od roku 2014 poskytl na opatření, která napomáhají v krajině zadržovat vodu, zhruba 2 miliardy Kč.

V příloze je uvedeno několik zajímavých projektů. Patří mezi ně obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, budování tůní v Českém středohoří a na Vysočině, obnova rašelinišť v Beskydech, či rozsáhlý projekt, který by měl mimo jiné zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře.

„Právě díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se daří udržovat a obnovovat zamokřená území. Ta fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. V posledních letech jsme podpořili stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR, a dodává: „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla.“

Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete ZDE.

Poznámky:
[1] Světový den mokřadů je mezinárodní významný den, kdy se každoročně 2. února připomíná podepsání Úmluvy o mokřadech v íránském městě Ramsar v roce 1971. Česká republika je jedním ze 170 států dodržujících tuto Úmluvu, která ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993).
Více o Ramsarské úmluvě o mokřadech ZDE