Většina organizací má k vládní novele zákona o myslivosti celou řadu připomínek, navzdory různému zamě-ření však deklarují schopnost konsensu a plán i nadále vystupovat ve věci myslivosti jednotně. Organizace zastupují vlastníky více než poloviny honebních pozemků v ČR. Zásadní námitkou k novele je především fakt, že zvěř bude ničit jejich majetek a vlastníci se nemohou účinně bránit ani řádně uplatňovat škody.

„Novela zákona o myslivosti připravená rezortem MZe ani po přijetí a zapracování části připomínek odborných organizací neodpovídá dnešním potřebám. Proto považujeme za nezbytné vypracovat nový mysli-vecký zákon, který bude reflektovat aktuální situaci stavu české krajiny a současné potřeby hospodaření a péče o les a zemědělskou půdu. Než bude nový zákon připraven, je nutné doplnit tuto novelu o několik zásadních bodů, které společně předkládáme a na kterých jsme se shodli,“ uvádí Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR.

Organizace, které se rozhodly prosazovat změny ve vzájemné shodě:

• Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR)
• Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL)
• Český svaz ochránců přírody (ČSOP)
• Pro Silva Bohemica (PSB)
• Česká společnost ornitologická (ČSO)
• Hnutí DUHA (HD)
• Spolek vlastníků honebních pozemků (SVHP)
• Svaz vlastníků půdy (SVP)

Hlavní motivací pro tento konsensus napříč organizacemi je šetrné hospodaření v krajině s výhledem na zájmy budoucích generací. „Společný postup mnoha spolků a organizací v této záležitost odráží významný posun společenského vnímání - od prostého produkčního využívání půdy směrem k udržitelnosti krajiny v ČR,“ uvádí Petr Klos ze Svazu vlastníků půdy.

Na nápravě současného stavu, kdy celková legislativní regulace myslivosti není v pořádku a existuje velká společenská objednávka na změnu k modernímu pojetí myslivosti a lovu v přírodě, se dle názorů zúčastněných musí podílet všichni zainteresovaní, ideálně ve shodě.

„Myslivecký zákon je natolik důležitá právní norma ovlivňující přírodu a její složky, že jsme se rozhodli postupovat spo-lečně a vyzdvihnout několik zásadních oblastí, které všichni považujeme za zcela klíčové,“ dodává Richard Podstatzký Thonsern, místopředseda SVOL.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA podotýká, že v minulosti již proběhlo několik iniciativ, v rámci nichž různé organizace spolupracovaly. Dosud nikdy však nešlo o tak silné spojenectví vícero významných organizací a spolků. Uvádí: „Na řešení problému poškozování lesů přemnoženou spárkatou zvěří dlouhodobě spolupracujeme se sdruženími vlastníků i dalšími ekologickými organizacemi. Například společným postupem se SVOL a ČSOP se nám v roce 2002 podařilo zabránit schválení návrhu zákona, který by z naší republiky udělal doslova „myslivecký stát“. Poslanci ale tehdy bohužel nakonec neschválili ani náš společný návrh a udělali ze zákona o myslivosti koč-kopsa. V roce 2007 jsme spolu se Sdružením vlastníků honebních pozemků, ASZ, SVOL a dalšími organizacemi připravili vlastní komplexní novelu zákona o myslivosti, ta se ale nakonec nedostala do Parlamentu. Věříme, že se nám společnými silami podaří vyjednat s poslanci a Ministerstvem zemědělství další potřebné úpravy tohoto špatného zákona a v dalším kroku zákon úplně nový.“

„Společně chceme změnit chování uživatelů honiteb k volně žijící zvěři i vlastníkům honebních pozemků,“ shrnuje Bohumír Nekola, předseda SVHP.

Stanoviska zástupců jednotlivých organizací k novele Zákona o myslivosti

Svaz vlastníků půdy
„Svaz vlastníků půdy ČR považuje návrh výše uvedené novely Zákona o myslivosti za nedostačující. Navrho-vaná novela neřeší podstatu problému, kterou je současný neudržitelný způsob provozování myslivosti a jeho negativní dopady na vlastníky půdy a celkový stav krajiny v ČR. SVP ČR jednoznačně požaduje zvýšení pří-mého vlivu vlastníků půdy na způsob provozování myslivosti na vlastněných pozemcích a posílení kontrolních funkcí vlastníků půdy vůči uživatelům honiteb.“

Petr Klos, předseda SVP ČR

Asociace soukromého zemědělství ČR
„Problémových pasáží zákona o myslivosti je víc a jsou tak zásadního charakteru, že žádáme vypracování zcela nového zákona. Máme-li něco vypíchnout konkrétně, je to především otázka minimálních práv vlastníků pozemků (honiteb) oproti uživatelům honiteb a z toho plynoucí problémy, například nemožnost ovlivnit stav zvěře na vlastních pozemcích. Dále například způsob evidence škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských pozemcích a problém s vymáháním náhrad za tyto způsobené škody.“
Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR SVOL
„Obáváme se, že současný návrh novely dostatečně neřeší prevenci zabránit škodám na nově vysázených lesních porostech melioračních a zpevňujících dřevin, na které stát vynakládá finanční příspěvky. Majitel lesních i zemědělských pozemků musí mít právo a možnost předcházet škodám prostřednictvím vlastniho mysliveckého hospodaření.
Aby toto vlastnické právo nebylo omezováno, je třeba snížení minimální výměry u honiteb vlastních na 250ha a tím umožnit majitelům pozemků hospodařit se zvěří!
Tato změna by umožnila přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích nejvíce postiho-vání vznikajícími škodami zvěří. Požadavek SVOL nezasahuje do společenstevních honiteb, které by měly dále stejnou minimální výměru 500ha.“
Richard Podstatzký Thonsern, předseda Komory soukromých lesů SVOL

Hnutí DUHA
„Novela zákona o myslivosti musí zachovat poslanci loni schválený princip odvozování výše lovu od míry škod, které spárkatá zvěř působí. Návrh Ministerstva zemědělství k tomu po posledních úpravách již směřuje, ale jsou ještě potřebné další změny, aby v praxi skutečně fungoval. Bez toho není možné nastolit v lesích rovnováhu mezi početností zvěře a stavem lesů. Miliardy korun investované do obnovy lesů po kalamitě by byly vyhozené peníze, protože přemnožená zvěř nyní sežere nebo vážně poškodí většinu vysá-zených mladých listnáčů a jedliček. Novela by měla postihnout i další palčivé a dlouho neřešené problémy, zejména posílit postavení vlastníků pozemků, na kterých myslivci hospodaří a upravit seznam druhů my-slivecky obhospodařované zvěře tak, aby neobsahoval ohrožené a chráněné živočichy. Tomu se bohužel ministerstvo nadále vyhýbá.“
Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA

Pro Silva Bohemica
„Myslivci převzali roli regulátora rovnováhy mezi zvěří a prostředím. Tu se však bohužel z řady různých příčin nepodařilo udržet a stav zvěře se na naprosté většině území dále zhoršuje. Nicméně udržení stavů zvěře na takové úrovni, aby nadměrně nepoškozovala lesy, zemědělskou půdu a další prostředí, by mělo být zákonem jasně deklarováno.“
Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

Česká společnost ornitologická
„Současný neutěšený stav lesů i konflikty o podobě mysliveckého hospodaření ukazují, jak těžké je, aby člověk přebíral od přírody její samoregulační funkce. Odvozování chovu a lovu srnců, jelenů či divokých prasat od míry škod, které tato zvířata působí v lesích i na polích, je jediným smysluplným řešením. Ze seznamu zvěře by také měly zmizet chráněné druhy, ale především dosud lovená kachna polák velký. Jeho populace se podle hodnocení IUCN dostaly v roce 2017 do tak vážného stavu, že byl zařazen mezi druhy celosvětově ohrožené vyhynutím v kategorii zranitelný. Věřím, že žádný rozumný myslivec by nechtěl střílet celosvětově ohrožená zvířata.“
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

Spolek vlastníků honebních pozemků v ČR
„Novela v duchu našich požadavků pouze upravuje systém plánování lovu zvěře. Uvítali bychom i zacho-vání možnosti svobody volby podávat plán mysliveckého hospodaření v písemné formě, nejen v elektronické. Škody přemnoženou zvěří jsou pro drobné vlastníky lesů a zemědělce natolik zásadní, že citelně snižují ziskovost jejich hospodaření, ohrožují jejich zemědělskou existenci. Proto bychom rádi, aby došlo ke změně neutěšeného stavu.“
Bohumír Nekola, předseda SVHP

Český svaz ochránců přírody
„Jedním z přežitků zákona o myslivosti je i seznam druhů zvěře. Tedy druhů, o které by se měli myslivci te-oreticky starat, přikrmovat je a případně regulovat jejich stavy lovem. Najdeme mezi nimi druhy dnes v naší přírodě kriticky ohrožené či zvláště chráněné jako je třeba kočka divoká. Ale i druhy, které myslivce vůbec nezajímají, příkladem je poštolka obecná. Paradoxně nám tak zákon na ochranu přírody jeden druh chrání a myslivecký zákon ten stejný chráněný druh zařazuje mezi zvěř. A přitom na seznamu zvěře dodnes chybí některé druhy nepůvodních invazivních predátorů. Jakýmkoliv změnám se však myslivci podporovaní ministerstvem zemědělství úporně brání.
Celkem 37 zvířecích druhů by podle ČSOP být v seznamu zvěře vůbec nemělo, naopak 4 druhy nebez-pečných nepůvodních invazivních predátorů v seznamu chybí.“
Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody