Akademie věd V4 se již téměř dvě dekády snaží koordinovat vědní politiku na národní i celoevropské úrovni. I letos se proto diskutovalo o finančním zabezpečení činnosti institucí i aktuálních změnách v organizaci vědy a výzkumu.
Jak vysvětluje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, delegáti se zpravidla zabývají tématy, která pálí všechny. „Když se ale nějaká z Akademií V4 dostane do problematické situace, aktuálně řešíme i to. Letošní jednání je výjimečné také tím, že se jednání účastní předseda Rakouské akademie věd Anton Zeilinger, předseda Slovinské akademie věd a umění Tadej Bajd a místopředsedkyně Britské královské společnosti nauk Ulrike Tillmann.“
S nejstarší učenou společností na světě spolupracovala Akademie věd ČR od devadesátých let 20. století prostřednictvím individuálních studijních cest. Po vstupu České republiky do Evropské unie se spolupráce omezila na společné projekty. Aktivní bilaterální dohody a projekty/granty zaměřuje Royal Society na strategické země, jako jsou například Japonsko (JSPS), JAR (NRF), Mexiko (MAS, CONACYT), Brazílie (CONFAP), Turecko, Čína (NSFC, CAS), Vietnam apod.
Místopředsedkyně Britské královské společnosti nauk Ulrike Tillmann zástupcům Akademií V4 například představila aktivity této učené společnosti a také se vyjádřila k výzvám, jimž britská věda v současnosti čelí. „Jednou z nich je brexit, zaměřujeme se také na vědní oblasti, v nichž můžeme v budoucnu očekávat možné obtíže ve vztahu ke společnosti. Například jde o témata jako IT, umělá inteligence nebo počítačové vědy. Další oblastí, na které pracujeme, je problematika úpravy genů, což s sebou nese potenciálně mnoho etických důsledků – lidé totiž musejí být připraveni a vědět, co vše to může přinést.“
Předseda Rakouské akademie věd Anton Zeilinger poukázal pro změnu na problém, který je možná dokonce celosvětový a týká se stále se zvyšujícího tlaku na podporu inovací, které se dají v podstatě okamžitě aplikovat. „Je to nebezpečné, protože opravdu významné myšlenky nejsou ty, o nichž už dnes můžeme říct, k čemu jsou dobré. Jako například u laseru – nikdo při jeho vynálezu nevěděl, co všechno se s ním bude dát dělat. Takových příkladů můžeme uvést mnoho. Takže bych uvítal větší otevřenost neočekávanému výzkumu, který riskuje.“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
