Na 1 200 odborníků z nejrůznějších oborů astronomie, astrofyziky, astronomických přístrojů a kosmické techniky jedná od 26. do 30. června 2017 o aktuálních otázkách, které ve svých oborech řeší.

Mezi nejpřitažlivější témata patří hledání a výzkum planet mimo naši sluneční soustavu. Guillem Anglada-Escudé z britské Queen Mary University of London pronesl jednu z prvních plenárních přednášek právě na téma „Proxima b, planety u červených trpaslíků a hledání života mimo sluneční soustavu“.

Steve Croft z University of California v Berkley v USA uvedl příklady zajímavých signálů z vesmíru, jejichž detekcí a analýzou se se svými kolegy zabývá. Hovořil konkrétně o dosud nejrozsáhlejším výzkumném programu zaměřeném na hledání civilizací mimo Zemi nazvaném The Breakthrough Listen Search for Extraterrestrial Intelligence. Zahrnuje přehlídku více než milionu nejbližších hvězd: vědci v jeho rámci prohlížejí střed naší Galaxie, galaktickou rovinu i 100 nám nejbližších cizích galaxií a doufají v převratný objev dokazující existenci mimozemské inteligence.

Příspěvky účastníků pražského kongresu dosvědčují, že působivá data přinesl i projekt Gaia Evropské kosmické agentury (ESA). Tato orbitální astrometrická observatoř vytváří dynamickou trojrozměrnou mapu naší Galaxie na základě měření vzdáleností, poloh a vlastních pohybů hvězd. O tom, jak se se svou rolí vypořádává, svědčí největší dosud publikovaný celooblohový katalog vesmírných objektů obsahující více než miliardu hvězd, který Gaia pořídila. Díky jejím datům astronomové kupříkladu upřesnili odhady rychlosti Slunce na oběžné dráze kolem středu naší Galaxie na přibližně 240 kilometrů za sekundu.

Zároveň hledá planetky ve Sluneční soustavě, ale také exoplanety či supernovy, rovněž ovšem dostala za úkol otestovat Einsteinovu obecnou relativitu na základě pozorování ohybu záře hvězd v gravitačním poli Slunce. O prvních vědeckých výsledcích, ve které vyústily poznatky observatoře Gaia, přednášel kromě jiných Anthony G. A. Brown z Leiden Observatory v Nizozemsku.

Pozornosti astronomů a astrofyziků v Praze neunikají ani velkorozměrové struktury ve vesmíru, tvorba hvězd a hvězdokup, ale také černé díry a záblesky záření gama, věnují se i otázkám kolem konstrukce a úkolů největšího vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop.

Jedním z nejzajímavějších témat EWASS je samozřejmě převratný objev gravitačních vln a to, co vypovídají o minulosti i současnosti vesmíru. O to víc, že před pouhými třemi týdny detektor LIGO potvrdil (už) třetí případ detekce gravitačních vln, které vznikly při kataklyzmatickém splynutí dvou černých děr. Nejnovější výsledky LIGO i plány do budoucna představil novinářům Alberto Vecchio z University of Birmingham.

Kromě odborných přednášek, rozdělených tematicky do několika paralelních sekcí, připravil EWASS i zajímavý doprovodný program pro širokou veřejnost. Zahrnuje výstavu AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru, která je k vidění v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 a je přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů nabízí na 20 panelech 2 x 2 metry pohledy do objektů vzdáleného vesmíru získané největšími teleskopy světa. Je umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční koncert.

Profesorka Françoise Combesová z Observatoře v Paříži představila zájemcům z řad veřejnosti nenasytné černé díry ve své přednášce The Greedy-Massive Black Holes, která se konala v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Tamtéž se v pátek 30. června od 16 hodin uskuteční (do češtiny překládaná) přednáška The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské technologické univerzity v USA, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.