Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve společnosti rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně Štěpána Svačiny položila květiny k hrobu na Vyšehradě, kde je Purkyně pohřben.

Jan Evangelista Purkyně se narodil 17. nebo 18. prosince 1787 v Libochovicích, zemřel 28. července 1869 v Praze. Díky zásadnímu přínosu oborům, jako je fyziologie či cytologie, se řadí k nejvýznamnějším biologům 19. století. Patří k zakladatelům experimentální fyziologie a psychologie, jeho první výzkumy se týkaly mimo jiné lidského zraku. Svůj nejvýznamnější objev představil v roce 1837 na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v pražském Karolinu, kde vystoupil s přelomovým příspěvkem o tom, že živočišné tkáně se skládají z buněk s jádry. Purkyně založil přírodovědecký časopis Živa (který vychází dodnes), aktivně se účastnil politického i kulturního života, psal a překládal poezii, mimo jiné básně Friedricha Schillera.

Purkyně se zasazoval o založení národní akademie věd, ve spise Akademia (1861) dokonce navrhl její koncepci. Československá akademie věd v roce 1965 zřídila čestnou oborovou plaketu J. E. Purkyně, kterou oceňovala vynikající výsledky vědecké práce v biologických a zejména biologicko-lékařských oborech. Akademie věd ČR ji od roku 1995 uděluje jako čestnou oborovou medaili za zásluhy v biomedicínských vědách.

Jeho jméno dnes nesou významné instituce, zejména Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem či Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, na jeho počest byl pojmenován též kráter na Měsíci.