Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto letos pořádala již čtvrtý ročník pálavského borytobraní. Na 230 dobrovolníků tu s pomocí profesionálních ochránců přírody v květnu kvetoucí boryt vytrhávalo.

„S vytrháváním borytu jsme začali v roce 2016 na pouhém jednom hektaru, letos se nám za pomoci dobrovolníků podařilo zatočit s touto rostlinou na celé zasažené ploše, tedy na více než dvaceti hektarech. Důležité je trhat boryt během květu, aby se nestihl vysemenit. Protože semena jsou schopna vyklíčit i po několika letech, musíme akci opakovat každoročně, než se nám podaří boryt z Děvína vymýtit úplně. Bez pomoci nadšených dobrovolníků bychom to nezvládli, všem patří náš velký dík. Těšíme se na ně zase příští rok,“ vysvětluje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Pálava.

Plocha zasažená invazí borytu byla nasnímkována dronem před začátkem vytrhávání i po jeho skončení. Snímkovat dronem se bude i v následujících letech, aby byl zřejmý trend vývoje populace této invazní rostliny na Děvíně. Letos bylo kvetoucích borytů mnohem méně než v předchozích letech. Svůj podíl na tom jistě mělo loňské i předloňské suché léto. Nelze však vyloučit ani to, že se pozitivně projevil efekt již několikaletého vytrhávání. Tyto dva vlivy od sebe nelze odlišit pouze na základě jedné sezóny. Větší jistota, že opakované vytrhávání přineslo své ovoce, bude v následujících letech.

„Chceme také zjistit, jak se zdejší rostlinná společenstva v čase vyvíjejí. Založili jsme proto sedm trvalých výzkumných ploch s různým zastoupením borytu, na nichž jsme sepsali všechny rostlinné druhy i s jejich pokryvností. Zápisy na těchto plochách budeme každoročně opakovat, na jaře a v létě.  Z delší časové řady pak zjistíme, jak se vyvíjí druhové složení rostlinných společenstev, zastoupení jednotlivých druhů a jaký je rozdíl mezi společenstvy, která byla v prvním roce sledování hodně zasažena borytem a která naopak vůbec nebo jen velmi málo,“ dodává Jiří Kmet.