Informaci o kvových částicích obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) poté, co experti z odborného veterinárního pracoviště provedli rtg vyšetření a následnou pitvu. Přítomnost kovových částic v těle uhynulého vlka by mohla naznačovat, že mohl být postřelen. Vlk přitom patří mezi zákonem chráněné druhy, jeho úmyslné usmrcení je trestným činem. AOPK ČR tedy  podává trestní oznámení na neznámého pachatele [1]. 

„Není bohužel novinkou, že šelmy a dravci se u nás stávají obětmi pytláků – ať už jsou to rysové [2], draví ptáci [3,4] či právě vlci. Doufám, že policie viníka odhalí, hrozí mu až tři roky za mřížemi,“ komentuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jedná se o třetí doposud zdokumentovaný případ nelegálního střílení vlků v ČR. Dvě prokazatelně zastřelená zvířata byla nalezena v letech 2019 a 2020 na Mělnicku, pachatele se vypátrat nepodařilo [5,6].

„Mrtvého vlka ve značném stadiu rozkladu našla na Broumovsku turistka, nález hlásila zástupcům Hnutí Duha, kteří poté informovali AOPK ČR. Zatím nemáme výsledky genetické analýzy, nevíme tedy nic o jeho původu. V oblasti se dlouhodobě pohybují tři vlčí smečky, je tedy pravděpodobné, že se jedná o zvíře z některé z nich. Odstřelem jedince může dojít k narušení vnitřní hierarchie a rozpadu smečky, někdy se v takových případech dokonce zvýší počet útoků na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata [7],“ konstatuje Josef Rusňák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Víme, že přítomnost velkých šelem může vzbuzovat nelibost, třeba u myslivců nebo chovatelů hospodářských zvířat. Stát však případné škody na hospodářských zvířatech hradí, klíčové je zabezpečení stád. Nyní připravujeme zjednodušení dotačních pravidel na nové programové období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027, aby finance pro chovatele byly co nejdostupnější. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků,“ popisuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Vlci plní v naší přírodě důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně.  Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 % vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně 2 %.

AOPK ČR chce pokračovat ve výzkumu v česko-polském pohraničí ve spolupráci s výzkumnými institucemi s využitím telemetrie. Je to součástí Programu péče o vlka obecného [8], který byl schválen Ministerstvem životního prostředí v březnu 2020.

Podrobnosti o vlcích, zabezpečení stád i postupu při náhradě škod jsou přehledně k dispozici na www.navratvlku.cz.

Poznámky:

[1] Úmyslné usmrcení kriticky ohroženého druhu živočicha v rozporu s ust. § 50 odst. 2  zákona o ochraně přírody a krajiny je trestným činem ve smyslu ust. § 299 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.