Tuto událost připomněla Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Brdy z podnětu občanského sdružení Svaz vyhnanců z Brd symbolickou výsadbou stromů na místech, kde obce stávaly. Šest lip srdčitých vysadily v těchto dnech Vojenské lesy a statky ČR z prostředků Programu péče o krajinu. Výsadba měla být součástí slavnostního otevření loni dokončené naučné stezky Okolím Padrťských rybníků. Tato akce však byla kvůli karanténě odložena. 

„Vysazené lípy nejsou stromy ledajaké, mají svůj „rodokmen“. Jedná se o přímé potomky památného stromu Lípa u hrobky Valentů na Chloumku. Její torzo o obvodu přes sedm metrů najdete dodnes v Mělníku. To, jak se lipkám bude dařit v Brdech, můžete sledovat třeba při návštěvě zmiňované naučné stezky. Ta prochází nejen bývalými obcemi Padrť, Kolvín a Záběhlá, ale také krajinou výrazně formovanou prací lidí, kteří v nich žili,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.  

„Otevřené bezlesí s osamocenými stromy a alejemi kolem Padrťských rybníků potřebuje péči. Proto tady již od vyhlášení CHKO probíhá pastva krav. Čtyřicet hektarů luk, které zpočátku hodně zarůstaly expanzivní třtinou křovištní, spásá od jara do podzimu stádo přibližně 30 jalovic. Na pastvu přispíváme necelým půlmilionem korun ročně z Programu péče o krajinu.  Na druhé straně Padrťského potoka se pak louky s kosatci kosí - a to ručně, aby bylo možné trsy kosatců obsekávat. Každý rok se poseká za bezmála sto tisíc korun 2,5 hektaru z rozlehlé louky, po čtyřech letech byla posečena zhruba polovina.  Za osm let se tak možná vrátíme na začátek a začne se znovu kosit v místech, kde se před několika lety s obnovní péčí začínalo,“ doplňuje Bohumil Fišer. 

Smíšená alej z bývalé Přední Záběhlé k hrázi Dolejšího padrťského rybníka, která je pro své stáří a zachovalost nejvýznamnější alejí v  CHKO Brdy, byla zčásti ošetřena v loňském roce. Ošetření zbylých stromů se plánuje letos. Loni také začalo výřezem náletů ošetřování dubové aleje vedoucí podél Dolejšího padrťského rybníka. To bude v tomto roce pokračovat, zahájí se i vlastní ošetření dubů, zejména odstraněním suchých větví, které hrozí pádem na frekventovanou turistickou cestu. Na ošetření starých stromů bylo vloni vynaloženo zhruba 300 tisíc korun z Programu péče o krajinu.