Tito nenápadní živočichové jsou pro vědce z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR mimořádně zajímaví kvůli svému způsobu reprodukce. Tvoří svoje vlastní klony a jsou tak ideálním modelovým organismem pro evoluční studie. Sladkovodní sekavci jsou v centru pozornosti Karla Janka z liběchovské laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (více ZDE). Zajímá ho především způsob rozmnožování těchto ryb. Mezi populací zdejších sekavců se vyskytují hybridi, kteří se nereprodukují pohlavní cestou, jak je u nich běžné. Genom jednoho rodiče a potomků je u hybridů totiž identický. Rozmnožují se klonováním sebe sama.
Příběh liběchovského výzkumu sekavců začíná v sedmdesátých letech minulého století. Jeho zakladatel, ichtyolog Petr Ráb z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, si tehdy s kolegy z Ruska povšiml, že jak v české, tak i v tamější populaci ryb se nacházejí jedinci s mutací v podobě tří sad chromozomů. „A ve všech případech se jednalo výhradně o samice,“ vzpomíná Petr Ráb na první podněty k bádání. „Navíc, v některých letech z populace sekavců téměř zcela vymizeli všichni samci,“ dodává.
Vysvětlením byla takzvaná gynogeneze. Myšlenka, že samci se objevují v cyklech proto, že potomstvo samic s mutací je také výhradně samičí. Laboratorní zkřížení běžného sekavce s mutantní samičkou hypotézu potvrdilo. Vědcům pod rukama vznikla generace hybridů, kteří se dokázali rozmnožovat pouze klonálně.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva