Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci s Minnesotskou univerzitou v USA ovšem přišel se zjištěním, že stravovací návyky ovlivňují složení střevního mikrobiomu mnohem více než společná evoluce hostitelského organismu a mikrobiomu.

Tým Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci s Andresem Gomezem z Minnesotské univerzity v USA se již přes deset let zabývá výzkumem mikrobiomu lidoopů a lidí. Při své nové studii zkoumali střevní mikrobiom u lidí obývajících oblasti Dzanga Sangha ve Středoafrické republice. Zjistili, že jeho složení se v jejich případě více podobá mikrobiomu všežravých primátů z čeledi kočkodanovití než mikrobiomu blízce příbuzných lidoopům. Diverzita (rozmanitost) mikrobiomu těchto lidí s tradičním způsobem obživy je výrazně vyšší než u lidí s tzv. západním/moderním stylem života, ale zároveň vyšší než u primátů (včetně lidoopů), kteří konzumují spíše stravu bohatou na vlákninu.

„Například lidé z lovecko-sběračského etnika BaAka ze Středoafrické republiky konzumují širokou škálu planě rostoucích rostlin včetně jejich plodů a hlíz, hmyz a maso divoké zvěře. Ačkoli se zemědělci z etnických skupin Bantu spoléhají ve větší míře na tržní strategii obživy, stále vykazují značný překryv stravovacích návyků s komunitami BaAka, zejména pokud jde o závislost na konzumaci hlíz. Vysoká podobnost mikrobiomů pozorovaná mezi lidskými populacemi s tradičním způsobem obživy a některými primáty může tedy odrážet podobné stravovací návyky. Zdá se, že důležitou roli hraje především konzumace škrobů, hexóz, celulózy, hemicelulózy a pektinů. K objasnění faktorů zodpovědných za podobnost mikrobiomů je však potřeba dalšího výzkumu,“ vysvětluje Klára Petrželková.

Návrat k přirozenějšímu stavu

Střevní mikrobiom se skládá z kolektivního genomu mikrobů, včetně bakterií, archaea, virů a hub, obývajících střeva. Podle nové studie bylo identifikováno téměř 2000 druhů bakterií, které mohou lidská střeva obývat. Celková hmotnost těchto mikrobů může u jednoho jedince dosahovat až 1,5 kg. V posledním desetiletí se zjistilo, že stav střevního mikrobiomu přímo ovlivňuje naše zdraví. Zdaleka přitom nejde jen o gastrointestinální onemocnění a civilizační choroby, ale také o paměť a schopnost se učit, či o emoce, sklony k depresím a dalším psychickým onemocněním.

Otázkou je, zda je změna ve složení mikrobiomu u lidí s moderním stylem života směrem k přirozenějšímu stavu stále možná. Dle dalších výstupů této studie to možné je. „Složení mikrobiomu pěti západních vědců a dobrovolníků dlouhodoběji pracujících v oblastech Dzanga Sangha se výrazně odchýlilo od mikrobiomů moderních Američanů, a naopak bylo podobné mikrobiomu lidí BaAka a Bantu s tradičním způsobem obživy, s nimiž žili,“ dodává Klára Petrželková.

Nyní je třeba zjistit, zda by strategie pro zlepšení střevního mikrobiomu u lidí s tzv. moderním stylem života měly zahrnovat pouze změny ve stravování nebo i tzv. environmentální mikrobiální expozici. Výsledky této studie mohou významně přispět k vývoji případných dietických opatření za účelem zlepšení lidského zdraví s ohledem na civilizační choroby související s poruchami ve složení střevního mikrobiomu.