Hned začátkem roku uvidíme maximum meteorického roje Kvandrantidy, který svou frekvencí meteorů patří mezi tři nejaktivnější roje. Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje (nastává 4.1. v 9 hodin ráno). Počet meteorů za hodinu se pro maximum udává 110.

Polostínové zatmění Měsíce

A brzy poté, 10. ledna večer můžeme pozorovat polostínové zatmění Měsíce. To obvykle není očima pozorovatelné, tentokrát ale Měsíc projde sice pořád jen polostínem Země, ale velmi blízko jejího plného stínu. To znamená, že se jižní část Měsíce (ta, která není tolik pokrytá „měsíčními moři”) mírně zatmaví. Maximum jevu nastává ve 20 hodin a 10 minut.

Venuše bude na obloze po většinu roku. V prvních měsících roku najdeme na večerní obloze velmi jasnou Venuši v roli Večernice. Bude zářit nad jihozápadem. V létě se pak přesune na ranní oblohu jako Jitřenka svítící velmi silně na východě před východem Slunce. Venuši na obloze nelze přehlédnout, je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy. Červenec a srpen budou patřit největším planetám Sluneční soustavy. Jupiter i Saturn se v červenci dostanou do tzv. opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže k Zemi. Obě planety budou o prázdninách vidět po celou noc.

Úkaz století

21. prosince 2020 dojde na večerní obloze k úkazu století: vzácné konjunkci (úhlovému přiblížení) Jupiteru se Saturnem. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku. Takové těsné přiblížení těchto dvou planet nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080. V říjnu projde opozicí se Sluncem ještě planeta Mars a i ta se nejvíce přiblíží k Zemi. Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, ale i tak bude Mars velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr a v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily. Pozorovatelný bude po celou noc.

Podrobněji o úkazech zde.