Jak vysvětluje vedoucí dětských skupin AV ČR Dana Cejpková ze Střediska společných činností AV ČR, tato zařízení využívají v Akademii věd ČR nejen zaměstnankyně-matky, které se díky nim mohou vracet po mateřské a rodičovské dovolené zpět do práce, ale také otcové, jimž zařízení pomáhá lépe sladit pracovní i soukromý život.

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové patří zajišťování lepších podmínek pro pracující rodiče mezi její hlavní priority: „Prostřednictvím Střediska společných činností a ve spolupráci s akademickými pracovišti zřizujeme dětské skupiny, do kterých mohou rodiče umístit děti od 12 měsíců věku až do nástupu do povinného předškolního a školního vzdělávání.“

V současnosti v Akademii věd ČR působí pět takových zařízení s kapacitou 56 míst – a to na třech místech Prahy: v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě, v kampusu ústavů v Krči a na Ládví.

Ohm, Pluto, Molekula, Lvíček a Viola

Středisko společných činností AV ČR v minulosti využilo pro vznik dětských skupin grant Magistrátu hlavního města Prahy. Díky němu se podařilo realizovat dva projekty. „ S jeho podporou jsme financovali rozvoj předškolního zařízení Mazánek, ze kterého později vznikly dětské skupiny Ohm a Pluto, které se nacházejí právě v Ústavu informatiky AV ČR. Zajistili jsme také rozvoj předškolního zařízení Lvíček, z něhož vznikly skupiny Lvíček a Viola. Ty sídlí na Národní třídě. Dále jsme transformovali předškolní zařízení v Praze 4 na skupinu Molekula,“ vysvětluje ředitel Střediska společných činností AV ČR Tomáš Wencel.

Rozvoj dětských skupin AV ČR umožnil v loňském roce také grant Ministerstva práce a sociálních věcí, který se zaměřuje na podporu provozu všech pěti dětských skupin. Díky grantu mohlo Středisko společných činností zajistit provoz dětských skupin tak, že rodiče nemusejí hradit celé náklady, ale pouze jejich část.

„Dětské skupiny jsou pro mě srdeční záležitostí a prioritou v oblasti rodinné politiky. Pokud se nám nepodaří umožnit rodičům, aby mohli lépe sladit rodinný a pracovní život, jde o problém zejména v ekonomické rovině a rovněž o plýtvání jejich potenciálem. Česká republika přitom na rodinnou politiku nedává málo – v průměru HDP jsme na tom podobně jako vyspělé země. Když se ale podíváme na tři základní pilíře, tedy dávky, daňové slevy a služby, pokulháváme právě ve službách. Ty ale rodinám pomáhají nejvíce,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

V této souvislosti Jana Maláčová v novele zákona navrhuje stabilní a předvídatelné financování ze státního rozpočtu a přejmenování dětských skupin na jesle, což je odpovídající název pro zařízení péče o děti do tří let let. „Nemuseli bychom tak spoléhat na přidělení grantu, což by nám samozřejmě přineslo potřebnou stabilitu,“ potvrzuje Tomáš Wencel, který podporuje snahy, aby dětská skupina vznikla také v Brně: „Spolupracujeme na tom s Biofyzikálním ústavem Akademie věd České republiky, který je ochotný poskytnout pozemek, na němž by se stavba mohla realizovat. Věřím tedy, že další dětská skupina přibude brzy i v moravské metropoli.“