Spoluautorka atlasu Martina Havelcová, vedoucí Oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin, se o rizicích rozhovořila podrobněji. „Ukládají se jak organické a anorganické částečky z lokálních zdrojů, tak i prach ze vzdálených požárů, sopečných výbuchů nebo vojenských operací, a všechen tento materiál se ještě před dopadem na zem promísí. Původ a zdroj atmosférického znečištění ale není z velké části ani známý,“ vysvětlila Havelcová.

Věda podle ní stojí před úkolem zpřesnit identifikaci jednotlivých částic o rozměru několika mikrometrů až desítek či stovek mikrometrů a naučit se rozlišovat jejich strukturu, složení a zejména původ. Právě pro jejich snadnější rozpoznávání připravil vědecký tým, který se zabývá otázkami rozpoznávání částic, a tím i původu a zdrojů atmosférického znečištění, webovou aplikaci Atlas of Dust Particles (ZDE).

„Odborník i laik si v ní bude moci vyhledat informace o složení prachu v lokalitě, která ho zajímá, prohlédnout si mikroskopické fotografie a získat další poznatky z podrobně popsaných analýz. Současná databáze vzorků v atlase bude průběžně doplňována,“ dodal další spoluautor atlasu Tomáš Hrstka z Geologického ústavu Akademie věd. Upřesnil, že značnou pozornost tým věnoval metodice a vývoji nových přístupů pro analýzu prachových částic za pomoci automatizované mikroskopie a umělé inteligence.

Prach jako přírodní hrozba

Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk připomněl, že Atlas prachových částic vznikl za podpory Strategie AV21 (ZDE) v rámci výzkumného programu Přírodní hrozby. „Prach negativně ovlivňující lidské zdraví je v dnešní době aktuálním tématem nejen v Praze, ale ve všech velkých městech. Proto jsme zkoumání problematiky prachových částic zařadili právě do programu Přírodní hrozby,“ konstatoval ředitel.

Problematice atmosférického prachu se bude věnovat také seminář Prachové částice, který se uskuteční v pondělí 22. října 2018 od 12:30 do 17:00 v budově Akademie věd České republiky (Národní 3, Praha 1). Jeho program najdete ZDE.