Kde se dobře žije 

„Do dvou konkurzů se nám přihlásilo na devadesát lidí z celého světa, z kterých bychom mohli vybrat tak deset skvělých matematiků, kdybychom na to měli prostředky. Jenže máme jenom na dvě či tři místa...,” uvedl ředitel Matematického ústavu Jiří Rákosník. Spolu se svými kolegy apelovali na předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou, aby vysvětlila politikům a Radě pro výzkum, vývoj a inovace, že je strategicky důležité zvýšit prostředky na vědu. „Právě teď je jedinečná šance, jak v Praze soustředit špičkové pracovníky,” dodal.

Ředitel Matematického ústavu Jiří Rákosník během prezentace

Trendu, kdy poptávka výrazně převyšuje nabídku, si v ústavu všimli zhruba před třemi lety. „Vysvětlujeme si to tím, že kapacita nejlepších pracovišť v Británii či Americe přestává dostačovat, místa jsou tam omezená. Vědci se tak porozhlížejí jinde, v Praze se jim žije dobře a přitahuje je kvalita místních matematiků,” říká Pavel Pudlák. Předseda rady pracoviště Martin Markl s nadsázkou jako příklad uvádí kanadského vědce, který se do Prahy přesunul z Kalifornie: „Když jsme se ho ptali na důvody, vysvětlil to jednoduše: má rád matematiku, Prahu a pivo.”  

Velké úspěchy 

O tom, že čeští matematici dokážou obstát ve srovnání se světem, svědčí i četná ocenění. Například Pavel Pudlák, který se zabývá matematickou logikou a teorií složitosti, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) z roku 2013. Ten je spojený s částkou jeden a čtvrt milionu eur a oceňuje vědce, kteří posouvají paradigma oboru. Kromě zmíněného ERC grantu Pudlák loni získal i cenu Neuron za přínos světové vědě (2017). 

Matematik Pavel Pudlák a držitel prestižního ERC grantu (vpravo) v rozhovoru s místopředsedou AV ČR Zdeňkem Havlasem

Stejné „dvojkombinace“ dosáhl i Eduard Feireisl, který se zabývá matematickými modely proudění stlačitelných tekutin: ERC grant z roku 2012 a Neuron o tři roky později. Letos se navíc zařadil mezi světové vědce, kteří obdrželi podporu prestižní Einsteinovy nadace. Ta nositeli umožňuje působit v Berlíně a vybrat si tam svoje studenty.  

Ve stopách Eduarda Čecha 

Tradice české matematiky sahá do hluboko do historie. V roce 1872 tu začal vycházet Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, jedno z nejstarších matematických periodik v Evropě. V současnosti na něj navazuje mezinárodní Mathematica Bohemica, která je podobně jako další dva časopisy ústavu určena přispěvatelům z celého světa. 

Samotný ústav pak vznikl v roce 1947. Jeho prvním ředitelem se stal Eduard Čech, jeden z největších českých matematiků. Na jeho počest se v ústavu koná nejen každoroční prestižní přednáška (Eduard Čech Lecture), ale pojmenovali tak i nový program pro význačné zahraniční odborníky (Eduard Čech Distinguished Visitor), kteří budou každoročně tři měsíce v Praze působit. Prvním „návštěvníkem” je odborník v oblasti matematické teorie proudění kapalin profesor Giovanni P. Galdi z univerzity v Pittsburghu. Dalším bude profesor Vojtěch Rödl z Emory University v Atlantě, přední světový odborník v kombinatorice, který působí i v mezinárodním poradním sboru ústavu. „Věříme, že program splní účel a pozvaní vědci tu zanechají nějakou brázdu,” říká Jiří Rákosník. 

Do historie ústavu se však zapsala i další jména, jako Ivo Babuška či Jaroslav Kurzweil. Kurzweil vedl ústav v letech 1990–1996 a nyní je emeritním pracovníkem ústavu. Babuška ve svých dvaadevadesáti letech stále pravidelně dochází na univerzitu v Texasu, kde působí jako profesor. „Chodí tam ráno na devátou a odchází kolem čtvrté, a Američané si pochvalují, jakým je pro ně přínosem,“ říká Michal Křížek, který vede oddělení numerické matematiky, u jehož počátků Ivo Babuška v šedesátých letech stál.

Prohlídka trezoru se vzácnými matematickými knihami

Unikáty v trezoru 

Jenom tradice však k vybudování dobrého jména nestačí. Důležitým aspektem jsou i dobré mezilidské vztahy, které podle ředitele v ústavu vždy panovaly. Ústavu se podařilo překonat i krizi v polovině 90. let, kdy řada kvalitních českých vědců odcházela do soukromé sféry. „Tehdy probíhal skutečný odliv mozků,“ vzpomíná ředitel. Dnes má ústav na devadesát vědeckých pracovníků, z nichž jednu třetinu tvoří ti zahraniční. Ústav se může chlubit i unikátní matematickou knihovnou, největší svého druhu u nás, která má téměř sto tisíc svazků. „Matematika je charakteristická tím, že nestárne, výsledky platí stále, nepřepisují se,” komentuje to ředitel Rákosník. Ty nejcennější staré svazky pak ústav uchovává ve svém trezoru: je tu například Knížka početní z roku 1548, druhé vydání Newtonových Principií z r. 1723 a další perly.

Nejstarším titulem ve sbírkách ústavu je Knížka početní z roku 1548.

Atmosféru ústavu ovlivňuje i příjemná lokace v centru města. Sídlí v areálu, který ve 30. letech vybudovala Jednota českých matematiků a fyziků. Část pracoven, čítárna i přednáškový sál vznikly rekonstrukcí z bývalých dílen, kde se vyráběla logaritmická pravítka a jiné školní pomůcky. Když byla Jednota po r. 1948 přinucena odevzdat svůj majetek státu, podařilo se jí prosadit, že budovy a knihovna připadnou Matematickému ústavu. Areál je tak již po více než 80 let místem, kde se pěstuje matematika. 

Na titulním obrázku zprava: místopředseda AV ČR pro II. vědní oblast Zdeněk Havlas, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, členka Akademické rady Lenka Vostrá, místopředseda AV ČR pro I. vědní oblast Jan Řídký

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR 
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR