Kde se dobře žije 

„Do dvou konkurzů se nám přihlásilo na devadesát lidí z celého světa, z kterých bychom mohli vybrat tak deset skvělých matematiků, kdybychom na to měli prostředky. Jenže máme jenom na dvě či tři místa...,” uvedl ředitel Matematického ústavu Jiří Rákosník. Spolu se svými kolegy apelovali na předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou, aby vysvětlila politikům a Radě pro výzkum, vývoj a inovace, že je strategicky důležité zvýšit prostředky na vědu. „Právě teď je jedinečná šance, jak v Praze soustředit špičkové pracovníky,” dodal.

Ředitel Matematického ústavu Jiří Rákosník během prezentace

Trendu, kdy poptávka výrazně převyšuje nabídku, si v ústavu všimli zhruba před třemi lety. „Vysvětlujeme si to tím, že kapacita nejlepších pracovišť v Británii či Americe přestává dostačovat, místa jsou tam omezená. Vědci se tak porozhlížejí jinde, v Praze se jim žije dobře a přitahuje je kvalita místních matematiků,” říká Pavel Pudlák. Předseda rady pracoviště Martin Markl s nadsázkou jako příklad uvádí kanadského vědce, který se do Prahy přesunul z Kalifornie: „Když jsme se ho ptali na důvody, vysvětlil to jednoduše: má rád matematiku, Prahu a pivo.”  

Velké úspěchy 

O tom, že čeští matematici dokážou obstát ve srovnání se světem, svědčí i četná ocenění. Například Pavel Pudlák, který se zabývá matematickou logikou a teorií složitosti, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) z roku 2013. Ten je spojený s částkou jeden a čtvrt milionu eur a oceňuje vědce, kteří posouvají paradigma oboru. Kromě zmíněného ERC grantu Pudlák loni získal i cenu Neuron za přínos světové vědě (2017).