Akademie věd: Příběh silné ženy na rozhraní věků. Začíná výstava o svaté Ludmile

21.05.2021 15:42 | Zprávy

Patronka našeho národa, kterou stejně jako jejího vnuka knížete Václava zavraždili. Svatá Ludmila stála u zrodu českého státu a christianizace obyvatel. Jak byla vnímána během svého života, dnes i v době mezi tím? Na to se pokouší odpovědět výstava Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků, která potrvá do konce července v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

Akademie věd: Příběh silné ženy na rozhraní věků. Začíná výstava o svaté Ludmile
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Žena, která stála u zrodu křesťanství u nás. První česká světice a historicky doložená Přemyslovna. Babička patrona české země svatého Václava. Pramáti českých panovníků a panovnic a jedna z významných postav naší historie. Všechny uvedené přívlastky odkazují ke svaté Ludmile, od jejíž smrti letos uplyne 1100 let. Při této příležitosti pořádá Akademie věd ČR výstavu Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků.

Přes tisíc let v jedné místnosti

„Ani středověk nebyl čistě mužskou doménou. Výstava zobrazuje příběh velmi silné ženy v dosti složité době,“ říká Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR a současně jeden ze spoluautorů expozice. Jelikož domácí písemné prameny za Ludmilina života ještě neexistovaly, je logické, že hlavní část výstavy její autoři založili na archeologických předmětech.

Období života svaté Ludmily, tedy 9. a 10. století, bylo mezníkem českých dějin. Politicky se střetával Východ se Západem, naším kontinentem si razilo cestu křesťanství a vytvářely se mocenské struktury, které Evropu dodnes charakterizují. Za života svaté Ludmily vznikly základy státní moci Přemyslovců a také křesťanských Čech. „Byla výraznou osobností své doby, která se pohybovala v kruzích vládců a sama se na vládě podílela,“ upozorňuje další z autorů výstavy Petr Sommer, taktéž z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Mezi autory výstavy patří ještě Martin Musílek z Centra medievistických studií.

Ludmila se stala manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Roku 882 na Moravě oba přijali křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Roku 921 Ludmilu zavraždili družiníci její snachy Drahomíry. Stalo se tak na hradišti Tetín a podle Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím závojem, aby nedosáhla svatosti při prolití vlastní krve.

V životě svaté Ludmily hrálo důležitou roli křesťanství, a nejen během něho. Výstava ukazuje, jak začala být v 10. až 12. století uctívána jako světice, všímá si kultu její osobnosti v době Karla IV., její obliby v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti.

Návštěvníci si mohou prohlédnout exponáty z předních tuzemských institucí: nechybí replika liturgického roucha (rocheta), kopie plastiky umístěné na náhrobku svaté Ludmily z baziliky sv. Jiří, která je jí zasvěcena, dále obrazy, pohřební předměty, meče nebo šperky. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků. „Mimořádným předmětem je například karolínský mešní kalich. Pochází ze souboru nálezů z takzvaného kolínského knížecího hrobu z doby po polovině devátého století,“ přibližuje Petr Sommer a dodává: „Výmluvné je také svědectví dvou mečů z devátého století. Jeden je originál z Levého Hradce, druhý je předvedený v dokonalé kovářské rekonstrukci a pochází z Mikulčic. Jsou to nástroje, o nichž náš významný historik Dušan Třeštík říkával, že jimi vznikala středověká křesťanská Evropa.“    

Výhodné prostorové uspořádání výstavy chválí Jan Mařík: „Je příjemné, že na relativně malém prostoru a za krátkou dobu návštěvník získá obrázek o životě svaté Ludmily a jejím odkazu. Stojí za to přijít a vidět věci, které takto pohromadě jinde asi neuvidí.“

Mezioborová spolupráce

Součástí výstavy je také stejnojmenná výpravná publikace, která vznikla ve spolupráci Nakladatelství Lidové noviny a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Právě tento ústav nese hlavní podíl na přípravě celé expozice. Zapojily se ale i další – Filosofický, Historický nebo Slovanský. „Spojit k budování výstavy a k vytvoření související publikace společenskovědní pracoviště Akademie věd a řadu mimoakademických pracovišť byla dobrá myšlenka. Chtěli jsme totiž veřejnosti předložit co nejaktuálnější výzkumné výsledky ludmilského tématu zcela v souladu s principy Strategie AV21, v jehož rámci byla výstava připravena,“ podotýká Petr Sommer.

Expozice je ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze od 20. května až do 30. července 2021, ve všední dny mezi 10.00 a 18.00 hod. Vstup je volný. Ochutnávku z toho, co na ní můžete spatřit, přinášíme ve fotogalerii níže.

Vzhledem k aktuálním opatřením musí mít návštěvníci nasazený respirátor a udržovat rozestupy. Před vstupem do galerie je k dispozici dezinfekce a v sále smí být najednou maximálně deset lidí.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Centrum dopravního výzkumu: EU by měla stanovit nové standardy pro elektrokoloběžky

19:39 Centrum dopravního výzkumu: EU by měla stanovit nové standardy pro elektrokoloběžky

Nová zpráva, kterou dnes zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost dopravy, vyzývá k vypracování povin…