„Na začátku celého procesu mě kontaktovala Barbara Slusherová z Johns Hopkins University, když hledala způsob jak modifikovat přírodní látku původem z Peru, která měla velký potenciál v léčbě, ale pro zažívací trakt byla toxická,“ vysvětluje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jehož tým proléčiva ve spolupráci s vědci z univerzity Johnse Hopkinse připravil.

Jednou z cest, jak bojovat s rakovinou, je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, v tomto případě dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin. Nevýhodou ale je, že glutamin je důležitým zdrojem dusíku i pro celou řadu procesů u zdravých buněk, a tak blokování jeho metabolismu často negativně postihuje i zdravé tkáně, např. buňky zažívacího traktu.

„Naše nové látky tato omezení obcházejí, aby však byly účinné, musejí se nejdříve aktivovat, což se děje především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě,“ říká Pavel Majer.

„Glutamin je jako palivo, na němž je zhoubný nádor závislý, zároveň tak o něj ale připravuje T-lymfocyty, které jsou schopny rakovinné buňky zabíjet,“ vysvětluje Barbara Slusherová z univerzity Johnse Hopkinse. „Vyvinuli jsme proto sérii nových glutaminových antagonistů, u nichž se ukázalo, že přímo účinkují proti nádorům a zároveň posilují imunitní reakci organismu vůči nim. Na zvířecích modelech jsme doložili dramatické prodloužení doby přežití. A to jak při použití látek samotných, tak v jejich kombinaci s takzvanými anti-PD-1 checkpoint inhibitory – dokonce i u modelů s vyvinutou rezistencí vůči anti-PD-1 terapii. Naším cílem je proto nyní zvýšit počet jedinců, kteří pozitivně reagují na imunoterapii, prodloužit délku jejich přežití a následně potenciálně umožnit využití imunoterapie i u nádorů, u kterých zatím nezabírá.“

Rakovinné buňky používají mnohé způsoby, jak oklamat buňky imunitního systému, které si většinou nedokážou poradit s rakovinou samy. Imunoterapie rakoviny (pomocí anti-PD-1 protilátek), jedna z nejnovějších a velmi slibných metod léčby, je založena na tom, že se uvolní zablokovaná imunitní reakce organismu vůči nádoru. Látky připravené v laboratoři Pavla Majera fungují velmi dobře právě v kombinaci s imunoterapií, protože metabolicky strádající buňky jsou vůči PD-1 protilátkám mnohem citlivější.

Klinické testy budou stát 800 milionů korun

Další vývoj a testování látky bude mít na starosti nově vzniklá americká společnost Dracen Pharmaceuticals, k tomuto účelu založená s podporou obou institucí. O nadějích, které jsou v nový přípravek vkládány, svědčí, že se firmě podařilo získat potřebný kapitál ve výši 40 milionů dolarů (více než 800 mil. korun) a může tak začít připravovat klinické testy s prvními pacienty, které potrvají 5–8 let. V případě, že testy potvrdí účinnost a bezpečnost léčby u lidských pacientů, bude léčivo nabídnuto velkým farmaceutickým společnostem, aby ho uvedly na trh a dostalo se k pacientům.

Podíl v Dracen Pharmaceuticals získala také česká firma i&i Prague, která v loňském roce vznikla při ÚOCHB. „Společnost i&i Prague je inkubátor pro slibné technologie a projekty postavené na excelentních vědeckých výsledcích a vynálezech v oblasti medicíny. Naším cílem je především podporovat vznik nových spin-off společností a pomáhat jim nacházet investory, partnery a další finanční zdroje podobně, jak se to povedlo společným úsilím všech partnerů i u tohoto projektu,“ uvádí její ředitel Jaromír Zahrádka. „Oproti USA máme v Česku v této oblasti zpoždění řadu let. Proto je naše investice do Dracenu obrovskou příležitostí se mnoho naučit, získat kontakty, ale také velmi slušně zhodnotit vložené prostředky. Případný zisk, který může být dosáhnout stovek milionů korun, může být využit na rozvoj nových firem nebo pro financování dalších slibných výzkumných projektů,“ dodává Jaromír Zahrádka.

Výsledky spolupráce českých a amerických vědců těší i předsedkyni Akademie věd ČR, prof. Evu Zažímalovou. „Vedení AV ČR podporuje špičkový základní i aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslovým sektorem. Využívá k tomu různé nástroje a jedním z nejdůležitějších je Strategie AV21, která cíleně podporuje meziinstitucionální a multidisciplinární výzkum v oblasti společensky potřebných a aktuálních témat. Spolupráce s univerzitou Johnse Hopkinse a s firmou Dracen Pharmaceuticals může být inspirací pro další projekty podobného typu.“

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský dodává: „Stále častěji se nám potvrzuje, že odborná excelence našich vědců je velmi žádaným artiklem po celém světě. Podobné formy spolupráce, jako máme s univerzitou Johnse Hopkinse se připravují i s dalšími světovými významnými pracovišti. Pevně věřím, že díky těmto kontaktům a takovým podpůrným nástrojům, jakým je i i&i Prague, bude podobně přínosných a zajímavých projektů přibývat.“

Tématu se blíže věnovala i Česká televize v průběhu dne ve zprávách na ČT24, reportáží reportáží v Událostech, rozhovorem v Událostech, komentářích, ale také rozhlasové stanice i všechny hlavní deníky.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR