stván Molnár z Agricultural Institute v Martonvásáru působí v České republice od letošního září s podporou grantu MSCA. Na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, bude bádat dva roky. V konkurenci tisíců projektů z celé Evropy získal vynikající hodnocení a obsadil jedno z prvních míst.


István Molnár působí na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR s podporou grantu Evropské unie.

István Molnár představí svůj projekt na slavnostním večeru v Bruselu, na němž se připomenou dvě výročí – 20 let od založení MSCA a 100 tisíc projektů podporujících individuální pracovní pobyty vědců v zahraničí.: „Vážím si, že hodnocení našeho projektu je tak dobré a že mě pozvali a umožnili představit naši práci. Jde o mimořádnou zkušenost podělit se o naše téma nejen s jinými vědci, ale také s dalšími hosty a politiky.“

Stejný názor má i vedoucí olomoucké laboratoře a koordinátor programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost prof. Jaroslav Doležel, podle kterého výzkum nabízející řešení pomocí nejnovějších metod genomiky patří k evropské špičce: „Přišlo to jako blesk z čistého nebe, chvilku trvalo, než jsme si uvědomili, že je to pravda. Je to výjimečné ocenění výzkumu, který se na jedné straně zakládá na nejnovějších technikách molekulární biologie a na druhé je v něm poměrně důležitý komponent aplikovaného výzkumu – tedy přípravy šlechtitelských materiálů. Všichni víme, jak je přenos výsledků vědeckého bádání do praxe důležitý.“

Z Maďarska na Hanou

Olomoučtí vědci zjišťují, které geny odpovídají za určité vlastnosti planě rostoucích předchůdců pšenice. S Istvánem Molnárem začali spolupracovat už před 10 lety. Společná práce se nyní s evropskou podporou posouvá na jinou úroveň. „Skvěle se doplňujeme, protože István Molnár se věnuje šlechtění a přípravě materiálů pro šlechtění, zatímco my vyvíjíme techniky pro analýzu dědičné informace. Je výborné, že nyní můžeme pracovat společně v jednom týmu, protože vznikají nové nápady a práce je efektivnější. Pro nás je navíc velkým přínosem i to, že se budou vyvíjet a inovovat i naše metody,“ pochvaluje si spolupráci prof. Jaroslav Doležel.


Nové metody mohou šlechtění nových odrůd zemědělských plodin urychlit i o několik let.

István Molnár, který pracovní pobyt v Olomouci považuje za přelomový, s tímto souhlasí: „Možnost pracovat s olomouckými kolegy je pro mě cenná a pro můj výzkum nezbytná, protože výzkum genů divokých předchůdců obilí a jejich přenos do pšenice byl pro mě dříve zdlouhavý a náročný. V Maďarsku jsem využíval především tradiční metody křížení. Nyní mám k dispozici nejmodernější techniky, které mohou analyzovat tisíce vzorků, a tak je celá práce mnohem rychlejší, efektivnější a levnější.“

Šlechtitelé potřebují geny planě rostoucích předchůdců pšenice

Výsledky poslouží nejen vědcům, ale i šlechtitelům, pro které bude mít tento projekt praktický dopad v řádu několika let. Naopak dílčí poznatky lze uplatnit velmi rychle. Například molekulární značky, pomocí kterých lze identifikovat cizí DNA v rostlině, se mohou použít při křížení už v dalším roce.



Planě rostoucí druhy pšenice mají podle prof. Jaroslava Doležela unikátní vlastnosti, které šlechtěné rostliny ztratily: „V průběhu mnoha let šlechtitelé i pěstitelé pšenici ‚rozmazlovali‘. Jejich hlavním cílem byl co nejvyšší výnos a tak se stalo, že se některé vlastnosti, které se nezdály důležité, poztrácely. Pšenici jsme třeba hnojili, aby měla dost živin, nebo jsme ji bránili proti nemocem různými postřiky. V poslední době se ale ukazuje, že to není úplně ideální řešení. Chceme více chránit životní prostředí, a tak se snažíme přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější a jejichž pěstování si vyžádá méně chemikálií. Pokud plané druhy chtěly přežít, musely se o sebe umět postarat. Právě tyto vlastnosti chceme pšenici vrátit.“

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Archiv Ústavu experimentální botaniky AV ČR