Filozofie je pro každého, říká Milan Dufek, dlouholetý propagátor přibližování i náročnějších témat laické veřejnosti. Právě tam, kde má filozofie kořeny, tedy na ulici, do parků, na náměstí, se ji snaží vracet. V duchu této teze také před čtrnácti lety založil Evropský festival filosofie, který se každoročně koná ve Velkém Meziříčí.

„Když jsme s ním začínali, byly tu pochybnosti, jestli by takový formát mohl v malém, neuniverzitním městě fungovat, nakonec se ukázalo, že volba na půl cesty mezi Prahou a Brnem, dvěma velkými centry české vzdělanosti, byla správná,“ říká zakladatel festivalu. Zve na něj odborníky z různých sfér od ekonomiky po přírodní vědy a spolu s nimi se snaží filozofická témata překládat do lidské řeči. „Jména osobností jsou na jednu stranu lákadlem, ale také se občas stane, že jsou návštěvníci zpětně překvapení, s jakými kapacitami oboru si tu mohli popovídat. Letos třeba se Zdeňkem Hostomským nebo Václavem Hořejším z Akademie věd ČR, jejichž expertizy aktuálně zaznívají i v televizi nebo rozhlasu.“

Protiklad, kontroverze, třecí plochy. To je záruka hojnosti zajímavých otázek a nosných diskuzí. Letošní ročník se snad ani nemohl věnovat ničemu jinému než hrozbám a příležitostem, debaty o koronavirové krizi ale doplnily poutavé přednášky o vesmírných rizicích, budoucnosti medicíny nebo robotiky. Návštěvníky láká i doprovodný kulturní program, a Milan Dufek se proto nevyhýbá ani označení filozofický kulturfest.

Někdejší pedagog nyní připravuje další ročník festivalu, tentokrát má v plánu vybírat z pozitivnějších témat, ostatně příští rok akce oslaví půlkulaté výročí. U té příležitosti by její duchovní otec chtěl vydat publikaci mapující patnáct let velkomeziříčského filozofického střetávání.

Z hvězdárny k výzkumu

Knihu chce vydat i Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky, další držitel Ceny předsedkyně AV ČR za popularizaci vědy. Věnovat se v ní bude meziplanetárním letům, možnostem jaderného pohonu nebo termojaderným procesům. „Mám tu výhodu, že obor, který jsem si zvolil, je velice atraktivní i pro laiky,“ tvrdí a vzpomíná na vlastní cestu k vědě: „Pro astrofyziku jsem se nadchl coby školák při návštěvě hvězdárny, i proto svou činnost směřuji hlavně k mládeži. Nejde mi jen o to, vychovat vědecké následovníky, myslím, že ať už si nakonec zvolí jakýkoli obor – třeba i mimo výzkum –, povědomí o tom, že něco takového existuje a je to užitečné, jim prospěje.“

Dnešní doba podle vědce nahrává těsnějším kontaktům mezi odborným světem a širokou veřejností. Už jen díky internetu mají lidé k dispozici řadu výzkumů, výsledků bádání, a to i ve srozumitelné formě. „Když jsem jako malý něčemu nerozuměl, musel jsem vědci napsat. A než jsem dostal odpověď, trvalo to pěkně dlouho,“ říká Vladimír Wagner s tím, že i jemu občas chodí dotazy od zvídavé mládeže. A s dalšími se setkává ve školách, hvězdárnách či knihovnách po celé republice.

Vedle popularizačních setkání s žáky a studenty, se kterými si povídá o vzniku a studiu horké a husté jaderné hmoty existující uvnitř supernov, neutronových hvězd a na počátku našeho vesmíru nebo o energetických zdrojích a možnostech spalování jaderného odpadu za pomoci urychlovačem řízeného zdroje neutronů, se s cyklem přednášek obrací rovněž na starší ročníky posluchačů v rámci univerzity třetího věku. V době koronavirových restrikcí přispěl také k sérii přednášek #veda_na_doma.

Pro ochranu přírody

Výzkum Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR je podle jeho slov snadno uchopitelný. „Když se hovoří o invazních druzích, dokáže si každý představit, o co jde. Možná lépe v případě živočichů, ale ani invazní rostliny pro lidi nejsou žádnou neznámou,“ říká a zmiňuje klasické příklady jako bolševník nebo akát, jimiž se zabývá i aktuální číslo popularizačního časopisu A? / Věda pro každého.

Zásadní roli má v této oblasti člověk – právě ten většinou stojí za zavlečením nepůvodních druhů do krajiny a zrovna tak on má možnost jim zabránit v dalším šíření na úkor rostlin domácích. „Proto je tolik důležité popularizovat témata, jako jsou biodiverzita a problémy související s globální změnou. Dotýkají se každého z nás a všichni můžeme přispět svou troškou do mlýna – přímo ve svém okolí,“ upozorňuje biolog.

Uvědomuje si, že mnohé ekologické otázky mají interdisciplinární charakter, k biologickým aspektům se přidávají ekonomické, sociologické, psychologické i etické – tímto směrem by se ve svém výzkumu do budoucna chtěl ubírat.

Cílem přitom není navrátit krajinu do panenské podoby, to by z ní zmizela i řada plodin, na kterých je člověk potravinově závislý, snahou odborníků je najít balanc, jenž zachová přirozenou různorodost organismů na Zemi. „Vždyť pokud si neudržíme biodiverzitu, přivedeme sami sebe k záhubě a pak nebude komu předávat ceny,“ uzavírá Petr Pyšek.

Slavnostní vyhlášení jmen osobností, které předsedkyně Akademie věd AV ČR Eva Zažímalová ocenila za popularizaci vědy, původně mělo otevřít festival Týden vědy a techniky AV ČR, muselo být nicméně kvůli vládním opatřením odloženo.