17. listopad má podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové zásadní symbolický význam. „Tento den si všichni znovu připomínáme, že svoboda není samozřejmá,” uvedla Eva Zažímalová, která se dnes zúčastnila pietního aktu u Hlávkových kolejí na Albertově. Položila věnec k pamětní desce studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, který zemřel v roce 1939 a jehož pohřeb se stal mohutnou protinacistickou manifestací. Právě se stopách pohřebního průvodu se chtěli vydat studenti v roce 1989, první proslovy začaly právě na Albertově. Trasu průvodu však později ovlivnily zasáhy příslušníků Státní bezpečnosti a policie.

Akademie věd minulost připomínala i dalšími akcemi. V předvečer výročí sametové revoluce připravila v rámci festivalu Týden vědy a techniky projekt nazvaný videomapping, při němž se na historickou budovu Akademie věd ČR promítaly klíčové události národních dějin po roce 1945, závěr patřil právě listopadovým událostem.

Překročit vlastní strach

Jejich atmosféru zachycuje i výstava nazvaná Listopad 1989: Cestou k demokracii, která v prostorách Akademie věd v Praze na Národní třídě potrvá do 14. prosince. Na návštěvníky čekají nejen dobové fotografie, plakáty či letáky, ale také záznamy rozhovorů s pamětníky, protirežimní počítačové hry či nechvalně proslulé esenbácké uniformy. Expozici připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

„Lidé, kteří žili v tehdejším Československu, ví, kolik je stálo úsilí překročit vlastní strach v různých situacích, veřejných vystoupeních, na demonstracích, kdy museli jeden jako druhý projevit osobní statečnost,“ řekl ředitel tohoto ústavu Miroslav Vaněk ve své nedávné slavnostní přednášce na Žofíně. Podle něho bychom své úspěchy či neúspěchy neměli svalovat na minulý, ani současný režim, protože ho tvoříme my všichni.