Objasnil vliv moderní léčby na regulaci biologie leukémií a pokročil směrem k vývoji cílené terapie s využitím kombinace moderních léčiv.

Chronická lymfocytární leukémieje onemocnění, které vzniká z B-lymfocytů, což jsou buňky, které za normálních okolností chrání tělo proti infekci tím, že produkují protilátky. Někdy však dochází k maligní transformaci B-lymfocytů, kdy z normální buňky se stane postupně buňka nádorová a vznikne chronická lymfocytární leukémie nebo B-buněčný lymfom. Chronická lymfocytární leukémie je nejčastější leukémií dospělé populace v Evropě. Ke vzniku B-buněčné leukémie nebo lymfomu často vede porušení molekulární dráhy, která zajišťuje produkci protilátek (tzv. BCR signalizace). Příčina nesprávné aktivace této dráhy zatím není plně objasněna, ale může vést k „nesprávnému“ chování lymfocytů a tím vzniku nádoru. Sekundárně se pak tělo pacienta také nedostatečně brání infekcím, neboť je porušena regulace buněk imunitního sytému, které to mají na starosti.

Léčba chronické leukémie

Základní léčba chronické lymfocytární leukemie je založena většinou na kombinaci chemoterapie a tzv. monoklonálních protilátek - chemoterapie ničí maligní buňky, protilátky zase cílí proti povrchovým molekulám označovaným jako CD20 na nádorových buňkách, aby je „zviditelnily“ pro imunitní systém, který je pak snáze rozpoznává a likviduje. Kombinace těchto přístupů může být velice účinná, ale ne všichni pacienti na takovou terapii odpovídají a také je relativně náročná pro pacienta.

„Zajímalo nás, co reguluje hladiny CD20 na povrchu leukemických buněk, protože přesto, že na tuto molekulu terapeuticky cílíme již více než 15 let, tak stále není prakticky vůbec známo, jaká je její funkce a jak je regulována,“ přiblížil doc. M. Mráz zaměření výzkumu.

„Popsali jsme přesný mechanismus toho, jak je řízena její hladina a také jaké by to mohlo mít funkční důsledky. Při této příležitosti jsme analyzovali také několik vzorků od pacientů, kteří dostávali moderní BCR inhibitory (tj. molekuly léčiva, které zastaví aktivitu BCR dráhy) a všimli jsme si, že jejich aplikace vede k prudkému snížení hladin CD20 na leukemických buňkách. To bohužel znamená, že je velmi nepravděpodobné, že by klinická kombinace BCR inhibitorů a protilátek proti CD20 byla vhodná. Aplikace  BCR inhibitorů vede vlastně ke ztrátě molekuly, kterou chceme využít k zviditelnění buněk pro imunitní systém. Zároveň jsme ale našli i několik jiných molekul, které se chovají opačně a mohly by být dobrými kandidáty pro cílenou léčbu v kombinaci s BCR inhibitory.“

Vědci dál pracují na výzkumusignalizační dráhy ovlivňující vznik leukémie a účinku látek, které ji mohou blokovat. „Hledáme potenciální kombinace léků, které by mohly jednak blokovat námi studovanou signalizační dráhu a jednak útočit na rakovinné buňky skrze další molekuly umístěné na povrchu B-lymfocytů,“ Také jsme popsali, že aktivitu této signální dráhy řídí molekuly microRNA, a měření hladiny dvou těchto molekul lze využít k identifikaci pacientů s větší pravděpodobností agresivní nemoci resp. horší reakce na léčbu,“ doplnil doc. Marek Mráz.

K úspěchu týmu CEITEC a Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno říká její přednosta a děkan LF MU prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., toto:„Tento mimořádný úspěch je výsledkem dlouholetého a systematického, a to bych zdůraznil, budování programu výzkumu leukémií na naší klinice. Musíte mít dostatečnou skupinu vyšetřených a sledovaných pacientů, musíte mít jejich data a musíte mít také tým lidí s velmi širokými a hlubokými znalostmi, kteří se dokáží podívat na věci jiným úhlem pohledu než ostatní. Jedině tak se dají posouvat věci dopředu.“

Publikace článku v prestižním časopise Blood, jenž je sledován předními světovými odborníky v oboru hematologie, potvrzuje výborné výsledky spolupráce CEITEC MU s Fakultní nemocnicí Brno a několika špičkovými nemocnicemi v USA (Harvard, Univerzita v Kalifornii).