Omezte podporu vodních elektráren a zajistěte právo lidí na zdravé životní prostředí, žádá 250 účastníků z více než 30 zemí v přijaté deklaraci. Ta je adresována Evropské komisi, Evropskému parlamentu, zástupcům energetického průmyslu, Evropské bance pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční bance a hlavám států všech evropských zemí.

Podle koordinátorky kampaně Balkánské řeky nedáme!, Zuzany Vachůnové, se začíná formovat silné evropské hnutí.“Setkání se zúčastnili lidé s nejrůznějším zaměřením - od aktivistů a rybářů přes novináře či akademiky. Řeky nestačí jen chránit, musíme je i aktivně vracet do původního stavu. Přitom všem je třeba myslet především na místní komunity, které jsou stavbou nových vodních děl nejvíce ohroženy,” shrnula odbornice spolku Arnika myšlenky mezinárodního setkání.

Na ochraně divokých řek spolupracuje česká organizace už druhým rokem s bosensko-hercegovinským Centrem pro životní prostředí. V rámci projektu podpořeným Programem transformační spolupráce MZV ČR společně usilují o zastavení masivní výstavby přehrad, kterých má jen v Bosně a Hercegovině vyrůst přes tři sta.

"Využívání vodní energie je destruktivní a zastaralá technologie, která dnes může být snadno nahrazena moderními obnovitelnými zdroji, jakým je třeba energie solární," uvedla pro server RiverWatch předsedkyně organizace Nataša Crnković.

Živé řeky mizí

Bezmála dvě třetiny řek na kontinentu jsou ve špatném ekologickém stavu a podle Evropské environmentální kanceláře (EEB) již nedokáží udržovat funkční ekosystémy.

Jen v EU je podle ekologů registrováno přes 25 000 vodních elektráren. V tomto čísle však nejsou zahrnuty “malé” vodní elektrárny - reálné množství je tedy mnohem vyšší.

Regulace vodních toků s sebou přináší řadu nevratných problémů. Kromě přímých zásahů do životního prostředí jsou přehrady významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Přímými nebo nepřímými dopady těchto staveb navíc trpí na celém světě 500 až 750 milionů lidí.

Česká republika nepatří mezi příkladné státy - o stavbě nových vodních děl se u nás stále uvažuje. Jednou z velkých kauz jsou plavební stupně Děčín a Přelouč, jejichž zbudování na Labi prosazuje i česká vláda. Přínos jezů je však značně diskutabilní. Obě místa se přitom nacházejí v přírodně významných lokalitách a jsou předmětem zájmu sítě Natura 2000.

Další konference River Summit je naplánována do Portugalska na rok 2020.