Konference je reakcí na probíhající přehrazování divokých řek na západním Balkáně. Podle odborníků z Centra pro životní prostředí (ZDE) má v tomto regionu vyrůst asi 2 700 přehrad.

„Soukromé společnosti do projektů investují se značným profitem, zatímco lidé ztrácejí přírodní zdroje a nedostávají za to nic. Musí se naopak vypořádat s devalvací životního prostředí a finančními ztrátami skrze daně a dotace, ze kterých opět těží soukromí investoři. Naše přírodní klenoty jsou ohroženy nekontrolovanou a netransparentní výstavbou vodních elektráren. Jen v Bosně a Hercegovině má na 244 řekách vyrůst více než 300 přehrad,” upozorňuje Viktor Bjelić, místopředseda Centra pro životní prostředí.

Podle právníka WWF Adria (ZDE) Djordjeho Stefanoviće je situace snadno řešitelná: „Politici musí přijmout a uplatňovat zákony týkající se minimálního průtoku řek a monitorování jeho dodržování a zajistit účast veřejnosti na rozhodovacích procesech. Situace se v jednotlivých státech liší a každá země může uplatňovat jiný přístup. Výsledky a problémy jsou však stejné – krásné řeky na Balkáně jedna po druhé mizí, což negativně ovlivňuje okolní ekosystém včetně místních lidí, kteří jsou okrádáni o důležité zdroje vody,“ vysvětluje.

Ekologové, úředníci a politici z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, České republiky, Černé Hory, Srbska a Severní Makedonie budou na sarajevské konferenci (ZDE) diskutovat o právních a praktických nástrojích na ochranu řek západního Balkánu a jeho obyvatel.

„Účastníci konference, mají dlouholeté zkušenosti se sběrem dat, přístupem k informacím a evropskými směrnicemi o ochraně přírody,“ uvádí organizátorka konference, Zuzana Vachůnová z Arniky. „Chceme využít mezinárodní know-how k hledání spolupráce a přijít s konkrétními kroky k ochraně řek a lidí, kteří na ně spoléhají. Statečně bojují za své přírodní dědictví a o své působivé a inspirativní příběhy se během konference podělí,” uzavírá.