V první polovině loňského roku proběhlo intenzivní meziresortní řízení a po projednání Legislativní radou vlády a schválení vládou byl návrh novely 30. listopadu 2020 předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Od té doby, tzn. již bezmála čtyři měsíce, návrh novely leží ve Sněmovně a ostudně čeká na projednání.
S postupujícím časem a blížícím se termínem voleb klesá naděje na její projedná, což jak zadavatelská, tak i dodavatelská obec nemůže nechat bez povšimnutí. Návrhy zákonů, které Poslanecká sněmovna nestihne do konce svého volebního období projednat a postoupit Senátu, pak totiž padají tzv. pod stůl a celá dosavadní snaha pak přijde zcela vniveč. Buď takové návrhy zcela zmizí v propadlišti dějin, anebo čekají na svou příležitost, až je někdo opráší, aby prošly znova od začátku celým přípravným a schvalovacím legislativním kolečkem.
Reálně tak hrozí, že přijde nazmar spousty energie, kterou do návrhu novely vložilo jak MMR, Expertní skupina při MMR pro oblast veřejných zakázek, další orgány a instituce (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nevyjímaje) v rámci meziresortního řízení, tak i Asociace pro veřejné zakázky (AVZ), která se na přípravě a projednání návrhu novely aktivně podílela.
Zadavatelé veřejných zakázek, ale i orgány dohlížející nad zadáváním veřejných zakázek, přitom netrpělivě očekávají přijetí předmětné novely, neboť přináší celou řadu zjednodušení a zpřesnění, které mohou celý proces zadávání veřejných zakázek zefektivnit a v konečném výsledku tak i přispět k rychlejšímu nastartování ekonomiky. Nelze ani odhlédnout od faktu, že prvotním důvodem k novelizaci byly výhrady Evropské komise k transpozici zadávací směrnice do českého právního řádu,
které ČR oficiálně obdržela v listopadu 2019 a na základě kterých měla co nejdříve uvést právní úpravu do souladu s evropskou legislativou. Zásadní váhu změn zakotvených v novele však zadavatelé spatřují v ustanoveních, jejichž cílem je modulace zadávacích pravidel ve prospěch aplikační praxe a výkladových zpřesnění. Odstranit se mají některé nefunkčnosti či nejasnosti vyplývající ze současného znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde např. o:
-úpravy institutu jistoty a zadávací lhůty, jejichž využití v současné podobě je neefektivní a působí více komplikací než užitku,
-jasnější a jednodušší prokazování kvalifikace vybraným dodavatelem před uzavřením smlouvy,
-možného postupu zadavatele vyloučit nabídku ze zadávacího řízení, pokud má důvodné podezření, že je nabídka připravována v koordinaci, resp. ve vzájemné shodě,
-vyjmutí nákupu cenných papírů, závodu a obchodního podílu z definice pojmu „dodávka“, a tudíž z povinnosti tento nákup pořizovat formou zadávacího řízení,
-zrušení souhrnného limitu 50 % pro hodnotu veškerých změn smlouvy na plnění veřejné zakázky spočívajících v dodatečných či nepředvídatelných stavebních pracích, službách nebo dodávkách.
Uvedený výčet je jen namátkový, tzv. „užitečných“ úprav, které mají přispět ke zjednodušení zadávací praxe, je v novele celá řada.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva