Jednou z podmínek příjmu přídavku na bydlení bude řádná školní docházka dítěte žadatele o tuto dávku. Pokud by dítě příjemce dávky zameškalo ve škole více než 100 hodin z jiného než zdravotního důvodu, došlo by u příjemce k odebrání dávky až na půl roku. Maláčová k tomuto nesystémovému spojení mechanismu vyplácení příspěvků na bydlení a absence dítěte ve škole jedním dechem dodává, že k docházení do škol v lokalitách, jež jsou dlouhodobě postiženy sociálním vyloučením, budou napomáhat pracovníci neziskových organizací a sociální pracovníci. 

„Nám nezbývá nic jiného než hledat odpověď, kdy vznikla ve společnosti potřeba, aby někdo naše děti doslova vodil do škol? Namísto investice do našich dětí a vytváření integrovaného systémového řešení napříč MŠMT, MPSV a MMR paní ministryně bude alokovat finanční zdroje na podporu poskytování pasivních sociálních služeb a neziskových organizací. Přitom ona je ta, která sebevědomě navrhuje, aby děti byly trestány za nezodpovědnost svých rodičů, a staví je čelem ke zdi. Plně nesouhlasíme s rozšiřováním kompetencí neziskových organizací a finančních kapacit na pasivní politiku sociálních služeb. Naopak apelujeme na debatu paní ministryně o systémovém řešení, které reálně řeší příčiny ocitnutí se osob v sociálním vyloučení, a to nedůstojné bydlení a absentující motivaci dětí z rodin ohrožených sociálním vyloučením docházet do škol,“ říká prezident ostravské Asociace romských podnikatelů a spolků ČR Vladimír Leško a pokračuje: „Návrh ministryně, který nám podsunuje, že sociální pracovník za pomoci dané neziskové organizace bude vodit naše děti do škol, je v hodnotové konfrontaci s naší společenskou úrovní a lidskou důstojností. Naše asociace apeluje na to, že pokud je člověk zdravý, tak musí pracovat, ne pobírat sociální dávky. Uvědomují si to i samotní Romové z vyloučených lokalit, kteří si přejí udržitelnou práci a potřebují stejné šance na zaměstnání.

Zásadní příčinnou současné nepříznivé situace je nezaměstnanost prorůstající sociálně vyloučenými lokalitami. Myslíte si, že dítě, jehož rodiče vstávají před obědem, má motivaci absolvovat ranní cestu do školy? Budujme udržitelný mechanismus zaměstnávání osob těžko umístitelných na trhu práce, jenž přinese pozitivní dopad v mnoha směrech. Z pobíračů sociálních dávek a příspěvků na bydlení dělejme poplatníky daní a odvodů státu. Zejména ve státních podnicích je šance pro tyto lidi získat práci v oborech nenáročných na odbornou kvalifikaci. Dlouhodobě jednáme a spolupracujeme na vrcholné úrovni s významnými institucemi, s ministerstvy. Asociace ale řeší i bezpečnost práce, bezdlužnost, bydlení zaměstnanců, zprostředkovává právní služby. Eliminujme nelegální práci, aby se lidé nemuseli obávat, že nedostanou za odvedenou práci zaplaceno. A pak teprve můžeme diskutovat o lepším a důstojném bydlení. Když lidé nejsou jen v dočasných ubytovnách, znamená to současně, že mají větší motivaci pracovat dlouhodobě na jednom místě a u jednoho zaměstnavatele. V návaznosti na to pak řeší vzdělání svých dětí, pravidelnou školní docházku a stabilizují se situace v celých rodinách.“