„Statistiky obětí dopravních nehod nemůžeme brát jen jako abstraktní číslo, se kterým se smíříme a necháme ho být . Proto jsem rád, že se nám daří aktivity státu v této oblasti rozhýbat a BESIP přichází v posledních týdnech už s druhou výraznou kampaní,“ řekl při zahajovací tiskové konferenci ministr dopravy Dan Ťok a dodal: „Ročně na našich silnicích zemře přes 700 lidí. A právě chodci, na které kampaň míří, jsou jednou z nejohroženějších skupin. Každý sedmý člověk u nás zemře při dopravní nehodě coby chodec. Z nich pak každý 8. mimo obec. A to je varující!“

Kampaň, která bude rozdělena do tří fází, si klade za cíl naučit chodce používat reflexní prvky. BESIP ve spolupráci s Policí ČR rozdá při svých akcích během roku minimálně 500 000 reflexních pásků, na 100 000 reflexních tašek pro seniory a desetitisíce reflexních tkaniček a placek pro mladé. „Je nezpochybnitelné, že reflexní materiály, i jen obyčejné pásky na kotnících nebo zápěstích, zvyšují výrazně bezpečnost chodců. Kritické jsou právě podzimní měsíce,“ říká Ing. Martin Farář, vedoucí BESIP a šéf dopravní policie plk. Tomáš Lerch dodává: „Od roku 2000 zemřelo v období od října do prosince 1 166 chodců. Přitom, i vzhledem ke změně času je to období, kdy se stmívá odpoledne, tedy ve chvíli, kdy lidé chodí domů ze školy nebo z práce.“ 

Součástí kampaně bude 6 videospotů, v nichž hlavní roli hrají nejvíce ohrožené skupiny: senioři, sportovně založení lidé, teenageři, lidé z malých menších měst a obcí nebo školáci. „Aktuálně budou videospoty zveřejňovány, včetně záběrů a fotografií z natáčení, na facebookovém profilu BESIP, na jeho Youtube kanálu. Už o ni ovšem, bez toho, aby ji viděli, projevili zájem i dvě celoplošné televize s jasnou cílovou skupinou – mladí a obyvatelé menších měst a obcí,“ prozradil Martin Farář.

Druhou vlnu kampaně s dalšími spoty plánuje BESIP spustit současně s účinností zákona, který má zavést pro chodce povinné používání reflexních prvků mimo obce. Tento zákon je v současné době projednáván v poslanecké sněmovně a jeho účinnost byla předpokládána k 1. 1. 2016. „BESIP má za úkol informovat o legislativních změnách, proto je pro nás samozřejmostí, že kampaň bude znovu výrazně vidět. V současnosti se ale zaměřujeme na nejkritičtější období roku, stejně jako tomu bude na podzim roku 2016,“ konstatuje Martin Farář, vedoucí BESIP. 

Potmě jen pestré oblečení a reflexní doplňky

V roce 2014 bylo při nehodách usmrceno celkem 112 chodců. Z tohoto počtu jich v nočních hodinách zemřelo 65. Na noční nehody tedy připadá více než 58 % smrtelných nehod chodců. Mimo obce je to ale 79 %!!!

Každý den dochází na silnicích k vážným dopravním nehodám. Příčinou řady z nich je nedostatečná viditelnost. Při snížené viditelnosti jsou těmi nezranitelnějšími chodci. Řidiči, kteří zranili chodce, nebo cyklistu, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě. Auta i motocykly, ale i cyklisté mají povinnost svítit, chodci takovou povinnost nemají. Pro svoji větší bezpečnost by měli chodci používat především reflexní materiály, díky kterým jsou viditelní v dostatečném předstihu a ostatní na ně mohou včas zareagovat. „Přestože mají cyklisté, ale třeba i motocyklisté při snížené viditelnosti povinnost mít rozsvícená světla, i jim doporučujeme, aby využívali pro zvýšení své bezpečnosti reflexní materiály,“ radí Martin Farář.

V zahraničí reflexní prvky zachránily už mnoho životů

Zahraniční zkušenosti dokazují, že reflexní prvky mohou za zhoršené viditelnosti snížit účast chodce na smrtelné nehodě až desetkrát. Jinak řečeno 10 % chodců by mělo šanci přežít a u cyklistů je toto procento ještě vyšší – až 30 % jezdců na kole by mohlo žít, pokud by bylo dostatečně viditelných. Právě proto je velmi důležité, aby chodci i cyklisti používali reflexní prvky, které jednoznačně zvýší bezpečnost silničního provozu. 

Že takové prvky mají své opodstatnění, vědí například v Estonsku. Zatímco tam bylo v roce 1999 usmrceno 47 chodců, v roce 2010 již jen sedm! Zcela jistě k tomu přispěla skutečnost, že v tomto státě byla uzákoněna povinnost nosit reflexní materiály při snížené viditelnosti. Od roku 2011 mají v Estonsku dokonce povinnost nosit reflexní prvky i při pohybu za snížené viditelnosti v obci. Estonsko však není v Evropě jediné. Tuto povinnost mají například i chodci ve skandinávských zemích, ve Španělsku či u našich sousedů na Slovensku.

Pestré oblečení a reflexní prvky! 

Řadou testů bylo dokázáno, že pokud se na komunikaci pohybuje člověk, který má na sobě tmavé, například modré oblečení, je řidič schopen zaznamenat jej na vzdálenost 18 metrů. Lepší to je už například se žlutou barvou oblečení, kdy je chodec zaznamenán na vzdálenost 37 metrů, v bílém ho pak řidič vidí na 55 metrů. Ale ani tato vzdálenost není v noci na bezpečné vyhnutí se chodci dostačující. Chodci by proto vždy měli mít na svém oblečení nějaký prvek, který by je více zviditelnil.K dispozici máme například fluorescenční materiály–ty zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ve tmě však svou funkci ztrácejí. Nejčastěji používanými barvami jsou jasně žlutá, zelená a oranžová. Výhodnější je použití reflexních materiálů - ty odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně tak zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10x větší vzdálenost než oblečení modré. 

Předměty z reflexních materiálů je nejlepší umístit ke konci rukávů, blízko ke kolenům a do úrovně pasu (cyklisté také například i na přilbu a kolo). Dětem pak můžeme pořídit oblečení, které je již vybaveno prvky z reflexních materiálů, stejně jako jsou takto vybaveny již i školní brašny.

Když řidič nevidí, nic nenadělá

Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na dokončení celého manévru pak potřebuje další čas a ujede další metry. Na tento celkem jednoduchý úkon, kterých se na silnicích děje denně nepočítaně, tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů. A právě na takovouto vzdálenost může chodce spatřit, jen pokud má na sobě reflexní doplňky. 

To je základní požadavek bezpečnosti, který by měl splnit chodec. Na druhé straně řidič by se měl řídit rovněž jednoduchým pravidlem - jezdit jen tak rychle, aby zastavil vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Na paměti bychom měli mít, že ve stokilometrové rychlosti náš vůz ujede 28 metrů za sekundu. Mnohdy řidič až 2,5 sekundy reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Tato matematická exkurze je potřebná, protože bychom si měli uvědomit, že dosvit potkávacích světel automobilu bývá kolem šedesáti metrů. To znamená, že při zapnutých potkávacích světlech můžeme jet rychlostí maximálně zhruba něco málo přes sedmdesát kilometrů v hodině. Při devadesátikilometrové rychlosti musíme počítat s brzdnou dráhou přes sedmdesát metrů. O něco příznivější je situace, kdy můžeme mít zapnutá dálková světla. Tehdy zaregistrujeme chodce zhruba na 100 metrů. V případě, že se za tmy míjíme s protijedoucím vozidlem, a tedy přepínáme z dálkových světel na potkávací, pamatujme, že se výrazně snižuje vzdálenost, na kterou máme dohled, a je tedy nutné úměrně snížit rychlost jízdy. Pokud není možné při jízdě svítit dálkovými světly, můžeme například využít kuželu světel vozidla jedoucího před námi. Ukazuje nám, co můžeme na silnici čekat. Nikdy bychom se neměli dívat do světel protijedoucích aut, které nás mohou oslnit. Sledujeme prostor na pravé krajnici. Krátkým probliknutím dálkovými světly si pak můžeme „osahávat“ cestu před sebou. Aniž bychom oslnili protijedoucí, můžeme tak ve tmě snadno odhalit překážku.

I cyklisté mají povinnosti

Cyklisté mají povinnost mít své jízdní kolo řádně vybaveno dle předpisů. Za snížené viditelnosti musí být kolo vybaveno světlometem svítícím bílým světlem vpředu a stálým nebo blikajícím červeným světlem vzadu. Do výbavy patří také odrazky příslušných barev – vpředu bílá odrazka, vzadu červená a na pedálech a v paprscích kol oranžová. Pro zvýšení bezpečnosti je vhodné vše doplnit minimálně reflexními proužky na botách a oděvu, přilbě a případně i na vlastním kole. 

Jak zvýšit viditelnost (chodců a cyklistů)

· Používejte reflexní a fluorescenční materiály a kombinujte je, abyste byli dobře vidět za světla i za tmy.

· Reflexní předměty umístěte nejlépe ke konci rukávů, blízko ke kolenům a do úrovně pasu (cyklisté také na přilbu a kolo).

· Dětem pořiďte oblečení, školní brašny a doplňky opatřené reflexními a fluorescenčními bezpečnostními prvky.

· Reflexní a fluorescenční předměty nejsou drahé. Nejrůznější přívěsky, nášivky, nažehlovací prvky, samolepky, pásky na ruku apod. pořídíte například v galanteriích nebo v obchodech s jízdními koly, případně na adrese www.altima.cz, nebo www.reflexniprivesky.cz .

· Nejenom automobily mají povinnost svítit, cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít rovněž za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Varovné blikající koncové světlo lze spatřit až do vzdálenosti 1 000 metrů. Řidič auta tak může cyklistu včas vidět a přizpůsobit rychlost jízdy dané situaci.

Jak dobře vidět (pro řidiče)

· Bezpečná jízda začíná čistými skly auta, dále je třeba mít čisté světlomety a správné brýle pro řidiče s rovněž čistými skly.

· Před jízdou vždy zkontrolujeme funkčnost světlometů, nejen hlavích a směrových, ale i koncových a brzdových.

· Do světlometů kupujeme kvalitní a správné autožárovky a jejich výměnu provádíme vždy v páru, tzn., pokud nám přestane svítit jedna z žárovek, automaticky vyměníme žárovku i ve druhém světlometu.

· Světlomety necháváme pravidelně, a to minimálně jednou za rok (nejlépe před zimní sezonou) odborně seřídit a zkontrolovat. Jen pokud budeme mít správně seřízené světlomety, můžeme včas zaznamenat případné překážky na cestě, nebezpečí, nebo nestandardní dopravní situace. Správné osvětlení také umožní vidět dobře na dopravní značky, cyklisty i chodce a umožní včas a bezpečně reagovat.

· Pokud máme světlomety vybaveny manuálním regulátorem výšky světlometů, tak ho použijeme před každou jízdou, při které nám náklad nadměrně zatíží záď vozu. Předejdeme tak nepříjemnému oslňování protijedoucích vozů nebo ostatních účastníků silničního provozu.

· Vždy s sebou vozíme náhradní pár vhodných autožárovek. Automobil jen s jedním funkčním světlem může ve tmě působit jako motocykl. (Toto pravidlo neplatí u vozidel s xenonovými výbojkami.)

· Svítit za jízdy je povinné. Světlomety se však nerozsvěcí automaticky u všech vozů, proto je vždy před jízdou dobré překontrolovat, zda máme světla opravdu zapnutá. Většině vozů s automatickým denním svícením navíc svítí světla pouze vepředu, vzadu není vozidlo osvětlené. Vozidlo se tak ze zadního pohledu při některých situacích, např. v hustém dešti stává doslova neviditelným!