V příštích dnech obdrží 7000 tuzemských organizací veřejného sektoru, orgánů veřejné správy či místní samosprávy poštovní obsílku s upozorněním na možné užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA | The Software Alliance se na tyto organizace obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti užívaného softwaru.

Jde v pořadí již o druhou protipirátskou akci, loni se organizace BSA obrátila s obdobnou výzvou zejména na zdravotnická zařízení a místní samosprávu. Nově výzvu obdrží státní podniky, školská zařízení, muzea, galerie, knihovny a další organizace a instituce z oblasti veřejné sféry.

„Překvapil nás rozsah užívání pirátského softwaru ve veřejné sféře. Důvodem je nejčastěji minimální kontrola softwarové výbavy,“ vysvětluje Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské aliance BSA, která sdružuje klíčové výrobce softwaru.

V dopise BSA žádá o prověření softwarových licencí a zjednání nápravy. „Bez pravidelných kontrol je velmi pravděpodobné, že část softwaru bude nelegální. Již během několika měsíců může dojít ke značným změnám, přičemž v mnoha příspěvkových organizacích neprovedli kontrolu léta,“ vysvětluje Jan Hlaváč.

Pokud vedení organizací na výzvu nebude reagovat, BSA zahájí proceduru směřující k nápravě. „Lidé ve vedení se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ dodává Jan Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

V Česku se užívá pirátsky 35 % softwaru a softwarové firmy tak ročně přicházejí o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe), projektanty (Autodesk) a další.

Rozsah pirátství ve veřejné sféře je značný

Z analýzy předchozí kampaně zaměřené na veřejný sektor vyplynulo, že míra pirátství je v tomto sektoru značná: „Na základě naší výzvy výrobci softwaru zaznamenali masivní nákupy licencí v řádu milionů korun ve snaze pirátský software legalizovat,“ říká Jan Hlaváč.

Na rozdíl od privátního sektoru není pirátství motivováno snahou ušetřit, ale spíše neschopností získat kontrolu nad softwarovou výbavou a chaosem v softwarových licencích (viz graf Důvody pirátství). Množství nelegálního softwaru se může v řadě organizací výrazně lišit: „Zarážející je mnohdy rozšířené porušování autorských práv ve školách, kde by měli jít dětem příkladem. Záleží hlavně na managementu, někde na legálnost úzkostlivě dbají, jinde je kontrola velmi laxní,“ dodává Jan Hlaváč.

Užívání nelegálního softwaru představuje pro vedení organizací či další odpovědné osoby značné riziko. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody. Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění, v průměru přesahující 300 tisíc korun.